Mýty a tradice magického období končícího roku

Blíží se konec kalendářního roku a s ním spojené oslavy, kdy se hojně jí i pije. Již staří Římané za dob císařů v tomto období hodovali. V prosinci se totiž slavili saturnálie. Tento svátek trval sedm dní a poslední den mizely rozdíly mezi pány a otroky. Páni v tento čas posluhovali svým otrokům. Lidé si také předávali dárky a pořádaly se skutečně velkolepé hostiny.

foto / Pexels

Zajímavý je poněkud morbidní zvyk římských vojáků na dolním Dunaji, v Durstoru. Zde bylo zvykem vylosovat ze svého středu jednoho muže a toho odít do královského oděvu, aby se co nejvíce podobal Saturnovi. Třicet dní pak tento zvolený muž mohl vydávat rozkazy a každý rozmar se mu splnil. Když však toto období skončilo, musel sám přinést oběť na oltář boha Saturna, a to v podobě svého života – prořízl si zde hrdlo...

Saturn byl původně božstvem setby, ale dnešní astrologie zdůrazňuje spíše omezující aspekty řeckého boha Krona. Kronos prý kdysi vykastroval svého otce Urana, který byl prvním vládcem nebes, a tím zbavil ,,prvotní nebe“ plodivé síly, kterou si sám osoboval. Proto se v astrologickém Saturnu spojují vlastnosti římského Saturna a řeckého Krona, což vede k tomu, že saturnskému principu se někdy přisuzují rovněž také i protichůdné vlastnosti.

V této době se též nacházíme v nejtemnějším období roku a za těchto dlouhých nocí prý mají démoni i nejrůznější duchové nad živými lidmi tu nejsilnější moc z celého roku. Dvanáct nocí mezi Vánocemi a Třemi králi je prý údajně vůbec nejnebezpečnějších, protože podle staré víry se právě tehdy zastaví Slunce. Jedná se o dny, kdy se v dřívějších dobách lidé mimo jiné intenzivně zajímali o orákula a lilo se kupříkladu též i olovo. Lidé tak chtěli znát nejen počasí příštího roku, ale i své osudy.

Rovněž i v dávných dobách některé národy považovaly astrologické znamení zvěrokruhu, spojené s tímto obdobím, tedy zemského Kozoroha, za jedno z nejvýznamnějších. Jedním z důvodů je skutečnost, že bod zimního slunovratu byl pokládán za nejdůležitější gravitační bod oběžné dráhy Slunce. Obecně mezi základní milníky patří dva obratníky, Raka a Kozoroha. Tím, jak je zemská osa nakloněna, tak Slunce jimi pomyslně během roku prochází a střídají se roční období.

Na začátku vlády Kozoroha tedy Slunce stojí zdánlivě nepohnutě. Po dvanáct nocí, kdy jako kdyby se zcela zastavil čas, je podle dávné víry svět v nebezpečí. Od slunovratu však dává Slunce životu, který s sebou vzalo do podsvětí, opět svobodu. Každý den vystoupí o trochu výš na oblohu a dokazuje nám tak, že zvítězilo nad temnotami.

K Novému roku bylo kdysi zvykem darovat rostlinu, která v zimě vzdoruje nepřízni klimatu, je stále zelená a symbolizuje tak svoji sílu. Římané a Řekové si proto dávali k zahájení nového roku břečťan, jemuž byla připisována mimořádná životní energie.

napsal Petr Matura

zdroje: Iso Karrer: Zvěrokruh a lidový rok, www.casopisroots.cz aj.