Magické kopce zasvěcené dávné, tajemné bohyni Bábě

Naše země je posetá kopci a skálami, jejichž jméno má často původ v dávné minulosti. Jedním z takových názvů je Baba, Babí hory a podobně. Podle některých badatelů nás toto pojmenování odkazuje na pohanskou bohyni Bábu, která kdysi byla považována za pramatku Země, ale zároveň byla i ve slovanské mytologii bohyní deštivého mračna. Z Polska je například známo uctívání tzv. Zlaté Báby, které byly hojně přinášeny obětiny. V Bulharsku zase byla Zlatá Bába jednou ze tří sudiček. Můžeme si tedy být téměř jisti, že na takových místech se nacházela pohanská obětiště a jedná se o území s velmi silnou energií. Podívejme se na některá z nich podrobněji.

Babí lom / foto Petr Matura

Velmi známá je například rozhledna Babí lom, nacházející se na jižní Moravě. Pověst vypráví o vzniku těchto skalních útvarů toto: ,,Nad krajinou prý kdysi dávno letěly na koštěti ježibaby s kameny v náručí. Nemohly je však unést, proto je upustily a právě tak Babí lom vznikl.“ Někteří citliví lidé a senzibilové tvrdí, že cestou na vrchol hory je jim bezdůvodně nevolno a cítí také tíseň a úbytek životní energie. Tyto pocity však často mizí po dosažení vrcholu. Jako kdyby se tedy jednalo o jakousi magickou obranu proti vetřelcům...

V Moravském krasu zase najdeme místo zvané Krkatá bába, k níž se váže pověst o stařeně zakleté do skály. Ta zde prý navěky hlídá kamenné stádo. Podle jiné zkazky skalní seskupení představuje zkamenělou svatbu a "krkatá bába" prý původně byla půvabnou, ale zrádnou nevěstou.

Bez zajímavosti není ani fakt, že amatérský archeolog a spisovatel Václav Krolmus zmiňuje také pověst o zkamenělém stádu. Ve svém díle píše o místě známém jako ,,U zadávené báby“, které se nacházelo u Přišimas. Na vrch dnes známý jako Klepec podle pověsti vodil své stádo místní ovčák  na pravidelnou pastvu. Jednou se však stalo, že ztratil ovci bohaté selce ze vsi. Zlá ženština mu jeho prohřešek neodpustila a milého ovčáka rovnou proklela. Kdo ví, jaká moc proměnila nebohého slouhu i s jeho nevelkým stádem v kámen. Podle Krolmuse bylo místo zasvěceno právě bohyni Bábě a bohu Přišimasovi, podle něhož se zřejmě jmenuje i nedaleká obec.

Rovněž u městečka Mrákotín nedaleko Telče najdeme Babí horu, k níž se váže tato morbidní pověst: ,,Kdysi prý žila na hoře stařena, doprovázená jen dvěma velkými, chundelatými psy. Místním lidem nešla tato její podivná společnost na rozum a domnívali se, že určitě musí střežit něco důležitého – minimálně velký poklad! A jedna lakomá selka se rozhodla přijít této pověsti na kloub. Nejprve vyslala svého muže, avšak ten se s hanbou vrátil. Ona sama proto psy otrávila a stařenu zabila poté, co jí tvrdila, že v domě žádný poklad nemá. Selka bezúspěšně prohledala celou zahradu i chalupu a nakonec vše i s tělem staré ženy zapálila.

Babí hora na rozhraní Polska a Slovenska / foto Petr Matura

Babích hor najdeme v naší zemi skutečně velké množství. Zmínit můžeme například ještě Babí skálu nedaleko Zbiroha, Babí horu u Vendryně a jiné. A když už píšeme o Babích horách, nelze zapomenout ani na Babí horu, nacházející se na rozhraní Polska a Slovenska, která je taktéž obestřena legendami. Co se jejího pojmenování týče, vypráví se, že se prý na tomto místě scházely ježibaby, které zde praktikovaly černou magii. Celé podzemí Babí hory je navíc údajně protkáno tunely, za jejichž původem stojí záhadné bytosti. Podle některých badatelů se zde často objevovalo UFO. Jiní zase tvrdí, že se tam dokonce zjevoval Ďábel. Zvláštní je, že toto místo navštěvoval i samotný papež. Horu prý totiž údajně několikrát navštívil papež Jan Pavel II.

napsal Petr Matura

zdroje: cs.wikipedia.org, cs.wikisource.org, hrady.cz, Václav Krolmus: Staročeské pověsti, zpěvy, hry, obyčeje salvnosti a nápěvy. aj.