Většina z nás nemá ze slova pitva dobrý pocit a naskočí nám obraz nemocniční pitevny s otevřeným tělem nebožtíka, tak jak to známe například z detektivek. Dnes se však jedná již téměř o samozřejmost a každý lékař si při studiu medicíny musel projít také i pitevnou.
Rembrandt van Rijn: Hodina anatatomie doktora Tulpa (1632), ilustrační foto: Public domain/via Wikimedia Commons, volné dílo
Začátky však nebyly zdaleka vůbec jednoduché. V našich zemích se stal průkopníkem pitvy známý lékař Jan Jessenius, který se rozhodl provést veřejnou pitvu v prostorách Rejčkovy koleje v Praze, kde se dnes nachází ulice Karoliny Světlé. K této přelomové události došlo 8. června 1600. Jessenius chtěl tímto dosud nevídaným představením pomoci modernizovat výuku lékařství, jež byla již dlouho v úpadku.
K první pitvě použil lékař tělo oběšence, které mu dodal jeho přítel kat Jan Mydlář. Pitva trvala od 8. do 12. června a v této době ji prý vidělo až úctyhodných tisíc diváků, mezi nimiž bylo mnoho významných osobností své doby. Diváci byli údajně varováni, že vzhledem k ročnímu období může pitvu provázet velmi nepříjemný zápach. Jelikož byl červen, Jessenius začal s pitvou orgánů, které nejrychleji podléhají zkáze. Proto první den započal dutinou břišní, druhý den pokračoval srdcem a plícemi, další dny krkem a hlavou, z níž vyňal mozek - a jako poslední proběhla pitva končetin. Výkonů bylo celkem devět.
Pitva byla provázena spisem Adama Zalužanského „Řeč pro anatomii a obnovu veškerého lékařského studia ve slavném království českém“, který byl určen především císaři Rudolfu II. a tehdejší vládnoucí vrstvě ve snaze o obnovu výuky lékařství na pražské univerzitní půdě. Jessenius, jenž byl skvělým lékařem, si nápad provést veřejnou pitvu přivezl pravděpodobně z Itálie, kde také studoval. Tam veřejná pitva již nebyla ničím neobvyklým. Byla zde dokonce zakládána tzv. ,,anatomická divadla“, kde se diváci mohli zúčastnit pitvy zvířeckých nebo i lidských těl. Pitvu mohli pozorovat ze speciálně upraveného hlediště se zábradlím.
Jessenius provedl v Praze ještě další dvě demonstrační pitvy. Popis první pitvy zpracoval Jessenský v díle „Anatomiae Pragae“, které vyšlo roku 1601 ve Wittenberku. Reprint této knihy vydalo v roce 2004 nakladatelství Kosmas pod názvem Jan Jessenius z Jasené - Průběh pitvy: Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze L.P. MDC, k níž byl přičleněn traktát o kostech. Dílo je prokládáno bajkami, citáty z bible, antické a humanistické literatury i osobními prožitky. Součástí latinského originálu je i český překlad.
Je velká škoda, že tento pokrokový a vzdělaný muž zemřel na Staroměstském náměstí v Praze 21. června 1621 na popravišti ve věku 54 let s dalšími muži, kteří se zapojili do povstání proti Habsburkům. Jesseniovi byl vyříznut jazyk a jeho hlava skončila na Staroměstské věži. Dodnes se n
eví, kde se nachází jeho ostatky. Ironií osudu je, že jeho pozemskou pouť ukončil kat Jan Mydlář, který byl nejen jeho přítelem, ale také mu dodal první tělo k pitvě.
Jessenius svoji první pitvu zrealizoval o 32 let dříve, než proběhla pitva nizozemského lékaře Nicolaese Tulpa, kterou pak zvěčnil slavný malíř Rembrandt. Jan Jessenius ovšem nebyl zcela první, kdo v naší zemi s veřejnou pitvou přišel. K té úplně první známé došlo v Brně 28. listopadu roku 1594. Pitvu provedl lékař Šimon Grynaeus, který použil tělo popravené služky brněnského výrobce látek. Pitva byla provedena v prostorách tehdejší kaple svatého Štěpána mučedníka u špitálu malomocných. Ten se nacházel v dnešní ulici Špitálka v brněnských Zábrdovicích. O této pitvě však bohužel zatím neexistují bližší záznamy, a tak bývá často opomíjena.
Jan Jesenius, foto: Public domain/via Wikimedia Commons, volné dílo
napsal Petr Matura
zdroje: cs.wikipedia.org, vitalita.cz, kosmas.cz, iforum.cuni.cz aj.
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)