Muž, jenž odmítal zemřít. Smrt Rasputina je dodnes obestřena záhadou

V prosinci roku 1916 „konečně“ zemřel Grigorij Jefimovič Rasputin, a to poměrně neobvykle. Zabít tohoto samorosta, sibiřského mužika, alkoholika a zřejmě i sexuálního maniaka nebylo totiž nikterak jednoduché…

Rasputin, který již o dva roky dříve přežil útok, při němž byl velmi vážně pobodán, byl zpovědníkem ruské carské rodiny, v jejímž čele stál car Mikuláš II. s carevnou Alexandrou Fjodorovnou. Jejich jediný syn, mladý následník trůnu Alexej Nikolajevič, byl hemofilik, takže jakékoliv sebemenší poranění mu mohlo způsobit závažné krvácení. Tato vážná nemoc měla být před veřejností utajena.

V roce 1909 měl carevič malou nehodu, která mu však v souvislosti s jeho chorobou velmi přitížila. Nikdo si nevěděl rady. Nakonec byl povolán sám Rasputin, při jehož modlitbách a používání údajných hypnotických schopností se chlapec prý uzdravil. Důležitá je však skutečnost, že od té doby mu byli car s carevnou velmi nakloněni a nedali na něj dopustit. „Svatému muži“, léčiteli a mystikovi Rasputinovi se tedy nějakým způsobem podařilo zmírnit chlapcovo utrpení a tím si vysloužit zejména carevninu hlubokou vděčnost. Ostatní šlechta jej však nenáviděla. Rasputinův vliv na členy ruské carské rodiny vyvolával strach v dvorských kruzích. Byl označován za jurodivého, tedy „blázna pro Krista“, přesto rozhodoval o politice i osudech lidí u dvora. V jeho rodné obci se vypráví, že byl jako člověk velice rozporuplný. Na jedné straně vedl výstřední život, na druhé straně se často modlil a prosil, aby se mu dostalo poznání.

foto: autor neznamy/Public domain/via Wikimedia Commons, volné dílo

Vše ale nakonec došlo až tak daleko, že byl Rasputin vlákán do smrtící pasti v Jusupovském paláci. Připravili mu zde pokrm, víno a koláče. Pohoštění však prý bylo údajně otrávené kyanidem. Když ale kníže Felix Felixovič Jusupov s dalšími spiklenci naplánovali Rasputinovu vraždu, vyšlo najevo, že tento „svatý“ muž se jen tak snadno usmrtit nedá… Je však ovšem též možné, že některý ze spiklenců na poslední chvíli ztratil nervy a do jídla místo jedu přimíchal pouze jen nějaký neškodný prášek.

Tak jako tak, když jed neúčinkoval, Jusupov chtěl Rasputina zastřelit. Ten podle všeho padl mrtev k zemi. Nehýbal se. Najednou však nečekaně vyskočil, začal děsivě křičet a řvát a chtěl útočníka zabít. Ten před ním prchal po schodišti do poschodí. Rasputin se vydal za ním. Když se dostal k zamčeným dveřím, násilím je otevřel a utekl na dvůr. Tam jej však zasáhl další výstřel a zároveň současně utržil i několik prudkých úderů železnou tyčí. Jeho vrahové ho nakonec svázali, nacpali do auta a odváželi k řece.

Když se však útočníci chystali hodit Rasputinovo tělo do vody, Rasputin se opět znovu probral. Nakonec se mu podařilo uvolnit jednu svoji ruku z pout a pokoušel se udělat znamení kříže. Když pak později lidé objevili jeho již nakonec skutečně mrtvé tělo, měl na volné ruce natažené tři prsty…

Příčina, proč jed nepůsobil, není zcela zřejmá – předpokládá se, že kromě již výše uvedeného možného důvodu mohl být kyanid částečně neutralizován cukrem. Navíc je také možné, že jako silný alkoholik měl Rasputin sníženou kyselost žaludku, takže cyankáli se nerozložilo na smrtelný kyanovodík. Existuje i teorie, že jed byl příliš starý, a proto neúčinný. Když byl Rasputin vhozen do Něvy, ještě žil, což vyplynulo z výpisu pitvy. Podle odřenin na konečcích prstů se dokonce pokoušel dostat i ven z řeky, avšak nakonec se v Něvě přece jen utopil.

napsal Petr Matura

zdroje: Almanach tajemna, wikipedia.org aj.