Ruiny strážního hradu Koberštejn hostí bezhlavého rytíře i Bílou paní

Zřícenina slezského strážního hradu Koberštejn, který byl v minulosti nazýván rovněž také i Kobrštejn, se tyčí v nadmořské výšce 934 metrů nad údolím Černé Opavy. Název hradu mohl vzniknout zkomolením německého slova Kupferstein, což naznačuje souvislost s těžbou drahých kovů. Tento hrad, založený na konci 13. století, sloužil jako ochrana zlatých dolů. Hrad chránil také solnou stezku a hranice vratislavského biskupství. Jeho zakladatelem byl Bolek Svídnický z rodu Piastovců, který hrad založil jako protiváhu moravského hradu Kvimburk. Hrad s určitostí nepřežil husitské války, ale pravděpodobně zanikl ještě dříve, než vůbec vypukly. Jediná písemná zmínka o hradu je v urbáři zlatohorského panství z roku 1687, kde se hrad uvádí jako pustý. Poté se stal sídlem lapků.

Koberštejn: foto Petr Matura

K hradu se váže pověst o třech vznešeně oblečených mužíčcích, kteří ve zřícenině hrají kuželky. K jevu prý dochází přesně ve dvanáct hodin. Jednou je však spatřili místní pasáčci krav. Mužíčci je vybídli, aby jim stavěli kuželky. Kuželková dráha prý byla z ryzího zlata a šedé kuželky a královna z modrého olova. Za stavění jim mužíčci dali po každé hře vždy jednu zlatou minci. Po hře mužíčci zmizeli v prudkém větru. Když se pak pasáčci vrátili domů, našli své krávy zaopatřené.

Děsivější pověst vypráví o bezhlavém černém rytíři, bloudícím dodnes po opuštěné zřícenině hradu. Tím by měl být rytíř Waldemar. Byl to údajně lupič, jenž svými výpady pustošil a děsil celý kraj. Jednou také přepadl a unesl dceru rytíře von Würben (z Vrbna). Její otec si však nenechal takovou opovážlivost líbit a vyrazil se svojí ozbrojenou družinou rytíře stíhat.

Dohonili ho právě před Koberštejnem na loukách Horního údolí, kde došlo k souboji, který však dopadl v neprospěch otce unesené dcery. Waldemar probodl srdce rytíře z Vrbna a jeho kumpáni pak zahnali ozbrojence na útěk. Rytíř Waldemar si pak odvlekl ubohou dívku na svůj loupeživý hrad.

Lurdská jeskyně: foto Petr Matura

Duše rytíře však po smrti zřejmě nenašla klid a v podobě černého přízraku se prý údajně objevuje dodnes. Není však sám. Unesená dívka nesnesla pohled na trápení nevinných lidí, jež lapkové házeli do propasti nebo zavírali do hladomorny, a skočila z hradní skály. Od těch dob se vrací na tato místa jako Bílá paní a čeká na vysvobození. Toto dojemné vyprávění, které by částečně mohlo být založeno na pravdě, inspirovalo básníka Viktora Heegera. Ten o tomto smutném příběhu napsal sbírku básní „Koberštejn“.

Nedaleko hradu se v prostoru Josefských skal nachází také Lurdská jeskyně z roku 1908. Byla vybudována jako stoletá připomínka jména Panny Marie v Rejvízu a ku příležitosti padesáti let od vzniku tradice poutí v Lurdech. Proč bylo posvátné místo umístěno právě sem, to se však neví. Až do roku 1948, kdy byli odsunuti původní němečtí obyvatelé, se sem pravidelně konala vždy 1. května procesí, nesoucí sošku Panny Marie na skalní oltář. 31. října byla soška opět odnášena do kostela v nedalekém Rejvízu. Obě tajemná místa zcela určitě stojí za vaši návštěvu.

napsal Petr Matura

zdoje: hrady.cz, hrady-zriceniny.cz, jesenik.org a jiné.