Babinet.cz  /  Kam vyrazit  /  Pardubický kraj  /  Navštivte starobylý hrad Litice a poznejte jeho legendy a pověsti

Navštivte starobylý hrad Litice a poznejte jeho legendy a pověsti

17.9.2021 - redakce Babinet.cz

Nad řekou Divoká Orlice, poblíž Ústí nad Orlicí, se nachází zřícenina hradu Litice, která sice dnes není tak nápadná, ale má bohatou historii a obestírá ji mnoho legend, záhad a pověstí. Hned u brány nás zaujmou tři podivné kameny s vytesanými mužskými postavami. Podle pověsti se prý jedná o skutečné osoby – černokněžníka, zaklínače duchů a templářského rytíře, kteří se díky svým hříchům stali kamennými. Existuje totiž nepodložená teorie, že na hradě templáři skutečně pobývali.

Hrad Litice: foto Petr Matura

Hrad Litice byl založen koncem 13. století některým členem rodu Drslaviců. Původně nevelký hrad byl postaven na mohutném skalním návrší, obtékaném ze tří stran Divokou Orlicí. Na počátku 70. let 14. století náleží již Litice pánům z Kunštátu a Poděbrad, v jejichž držení byly téměř po celé 15. století. Roku 1389 koupil Boček z Kunštátu k Liticím zboží a vesnici Kunvald. Jeho syn Viktorin stál vždy na straně podobojí a vystupoval proti Zikmundovi. Jako věrný stoupenec Žižkův osvědčil i své vojevůdcovské schopnosti při vyproštění Žižky obklíčeného Pražany a panskou jednotou u Kostelce nad L. roku 1424 a pomohl tak odvrátit nebezpečí porážky. Roku 1421 přitáhla do okolí hradu Litic a Žampachu slezská knížata s množstvím vojenského lidu, spojila se s vojsky Půty z Častolovic, Janka Svídnického a Jana Městeckého z Opočna a okolní krajinu poplenila a vypálila. Po smrti Viktorina roku 1427 zdědil celé panství jeho syn Jiří z Poděbrad, který je zpočátku zastavil svému strýci Prockovi z Kunštátu. Za Jiřího patřil hrad mezi nejpřednější pevnosti v zemi.

Právě z této doby pochází zajímavá legenda. Podle ní měl nechat Jiří z Poděbrad na hrad uložit truhlice plné cenností. Jiří z Poděbrad totiž doufal, že na Liticích shromáždí všechny korunovační klenoty a zemské desky. Zda k tomu skutečně došlo a jestli na hradě něco z pokladu zůstalo, to se asi již nedozvíme. Jisté je, že za Jiřího z Poděbrad se stal hrad nedobytnou pevností a také vězením pro odpůrce krále.

Nicméně se vypráví, že poklad hlídají bývalé klíčnice, které bloudí v temných sklepeních hradu. Jen jediný den v roce se zjevují, a to vždy v poledne a o půlnoci. Jsou oblečeny od hlavy k patě celé v bílém. Ta s vlasy rudými jako oheň mívala jazyk ostrý jako břitvu a nevypustila z úst nic než zlostné řeči. Druhá klíčnice s prameny v barvě kaštanu s oblibou pomlouvala všechny obyvatele hradu i podhradí. Zlatovlasá kráska nalezla zalíbení v pletichaření a splétání všemožných intrik, zatímco poslední žena s havraními vlasy neváhala obrat o poslední peníz i toho nejchudšího z chudých.

Povahou si byly podobné jako vejce vejci a i jejich duše bývaly k nerozeznání. V dobách, kdy měla každá z nich klíče u pasu a hrad ještě žil, uchylovaly se často k intrikám a neštítily se lhát ani krást. Ve sklepích byly plné sudy vína, a když upíjely, nic se nepoznalo. Byly proto často náladové, u ostatního služebnictva pro jejich prolhanost neoblíbené. Všechny čtyři se dočkaly spravedlnosti. Říká se, že si je odnesl čert rovnou do pekla. Jejich duše prý nikdy nenajdou pokoje, toulají se po hradu dodnes a viděny byly některými z místních obyvatel.

Hrad Litice: foto Petr Matura

Po smrti Jiřího z Poděbrad připadly Litice Bočkovi z Kunštátu, avšak hrad začal střídat majitele a roku 1681 byl již zcela opuštěn, to se ale ovšem netýkalo místních přízraků. Známá je pověst o Divíškovi, chlapci, který rád chodíval na třešně rostoucí na místním nádvoří. Ten jednoho dne spatřil na hradbách rytíře v dlouhém tmavém plášti, na hlavě široký, ze tří stran zmáčknutý klobouk, na řemeni kord. Rytíř prý na něj zlobně hleděl, a tak Divíšek na nic nečekal a utekl.

O Litici se také říká, že z ní vede podzemní chodba na blízký Potštejn. Vyprávění můžeme zakončit pověstí o poustevníkovi s podivným jménem Karažihovej, který se usadil v nedaleké poustevně. Vyprávěl, že utekl z turecké říše. Lidé si ho nejdříve oblíbili. Později se usadil na hradě, kde se zabydlel v přízemí a z okolních pater snesl mnoho, čímž porušil historickou výzdobu. Vše vyvrcholilo, když z brány strhl pozlacený nápis, který tu byl celá staletí. Lidé pak vnikli do poustevny a tam našli obrovské množství jídla a nahromaděného majetku. Vydali tedy poustevníka k potrestání, ten ale zmizel stejně, jako se tu objevil.

Později se na hradě začal zjevovat přízrak kvílejícího muže, který při pohybu vydával podivné zvuky. Skoro jako kdyby někdo rozšlapával skořápky. Nejednou vyděsil místní děti, jejichž matky pak přízrak Karažihoveje využívaly ke strašení svých potomků.

napsal petr Matura

zdroj: hrad-litice.cz

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další tipy

Náš tip