Znamení Berana ohlašuje jaro jako nový začátek a symbol znovuzrození

21. března Slunce vstoupilo do znamení Skopce neboli Berana, což odpovídá kosmickému roku. Začínají se nalévat a rozvíjet pupeny listů a květů, které se vytvořily o devět měsíců dříve, kdy na obloze vládlo znamení Raka.

V tu dobu se projevuje touha po sebeuplatnění, jež naplňuje nové živé bytosti. Stejně jako rostliny je i pro člověka zrození tou chvílí, kdy poprvé rozvine síly. Novorozenci jsou puzeni potřebou prosadit se. Ve fázi Skopce si je nově zrozená bytost vědoma jen sama sebe a zároveň se cítí být středem světa i součástí celku.

fotografie: Pixabay

Astrologie přisuzuje fázi Skopce planetu Mars, která se projevuje aktivně - buduje a prosazuje se. Mars býval kdysi čistě jarním božstvem odpovídajícím za růst v přírodě a teprve později se z něho stal bůh války. Březen nese v mnoha jazycích dodnes jeho jméno (marec, März, mars). V době jarní rovnodennosti, kdy začíná kypět nový život, slavíme také Velikonoce. Samotný svátek byl převzat od židů a nazývají ho ,,Pesach“, což znamená Překročení (2. kniha Mojžíšova). Tento název připomíná událost popsanou v Bibli, kdy Bůh ,,přeskočil“ domy izraelské a vybral si daň na životech Egypťanů. Byla to desátá rána egyptská a jejím důsledkem bylo, že egyptský faraon nechal následujícího dne Mojžíše a jeho lid odejít. Toto datum je svým způsobem pokládáno za den zrození židovského národa.

Také část indických Pársů slaví 21. března novoroční svátek ,,jamišed navroz“. Pársové ten den navštěvují chrám, v němž plane věčný oheň. Podle legendy jej kdysi přinesl z nebe sám Zarathustra. Oheň tu symbolicky představuje Slunce.

V němčině se Velikonoce nazývají ,,Ostern“, což je odvozeno od starogermánské bohyně jara Ostary, jejíž jméno souvisí se slovem ,,Osten“, východ - a má tudíž co dělat s jitřní září. Podobně jako babylonská bohyně Ištar, římská bohyně Flora nebo egyptská Isis je i Ostara ztělesněním obnovujícího se rostlinného života.

Také známý velikonoční zajíček, který nosí vajíčka, je daleko starší symbol. Zajíček je od antiky symbolem plodnosti. V Durynsku a Francích plnil tuto funkci čáp. Ve Šlešvicku - Holštýnsku vajíčka přinášel kohout, jenž svým kokrháním probouzí slunce. Zajímavostí je, že někde vajíčka přinášel zelený nebo červený zajíček, jinde liška či kukačka, která ohlašuje jaro.

Samotné vajíčko je symbolem klíčícího a obnovujícího se života a znovuzrození. Barvení vajíček nám má připomenout pestrost květů v přírodě. I u židů hraje vajíčko o Velikonocích významnou roli. Také mazanec a další velikonoční pečivo jsou velmi starým symbolem svátků jara. Jedná se i o vzpomínku na pohanské obětiny. Například egyptské bohyni Isis se pekly koláče ve tvaru ženského přirození. Podobné chlebíčky a koláčky se někde pečou dodnes.

Rovněž i v Řecku se Apollónovi, bohu světla, pekly koláče jako výraz díků za to, že se vrátil.

V období Skopce se zkrátka vrací nový život. V tomto znamení spatřujeme symbol prorážení, proklubávání. Obraz symbolu jako kdyby vše soustřeďoval do jediného bodu, odkud také vše vychází a rozvíjí se do viditelné polohy.

napsal Petr Matura