Otazníky…
"Já vím, že už tě neuvidím ..."
to z hrdla vyprahlého
jak pouštní písek
vydral se vzlyk ...
Stála kousek vedle něj
a podrážkou boty
do prachu vrývala
veliký otazník ...
Stačil však jediný
trochu silnější
a nečekaný
poryv větru ...
Autogram v písku zmizel ...
i on ... zahlédla
vzdalující se záda ...
v pomačkaném svetru ...
Zavřela oči a poslouchala
sonátu, co vítr
tak konejšivě
a snad jen pro ni v té chvíli hrál ...
Pak jen rameny pokrčila ...
otřela slzy hřbetem ruky ...
"Oba máme v očích tisíc otazníků ...
a vidíš ...
Ty ses na ty moje
ani jednou
nezeptal ...!"
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)