Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Nechť tvá strava je tvým lékem, a ne tvůj lék tvojí stravou.

Nechť tvá strava je tvým lékem, a ne tvůj lék tvojí stravou.

Hana Kasalová

Vybírám si svoji stravu. Musí mě zaujmout na pohled, musí být čerstvá, voňavá, plná toho nejlepšího, co strava může nabízet. Po její konzumaci potřebuji mít pocit, že jsem si pochutnala, moje chuťové buňky si zatančily, moje tělo si celkově radostí povyskočilo. Dostalo to, co chtělo. Čerstvost, vitamíny, minerály, prostě balíček toho, co si jen moje tělo může přát. Já prostě ráda jím a o to více když to, co mám na talíři, se mnou ladí.

Určitě si umíte představit s jakou radostí jsem uvítala pozvánku na 1.10. do Melantrichovy ulice č. 15. Ti, kterým se chuťové buňky tetelí ve stejném rytmu jako mě, je jasné, že tam se nachází obchod a restaurace společnosti Country Life. Proč právě 1.10.? Protože je Světový den vegetariánů. Ve světě se slaví od roku 1977, kdy jej vyhlásila Severoamerická vegetariánská společnost.

Jinak říjen je pro vegetariány nejvýznamnějším měsícem roku. Hned 2. října se slaví Světový den hospodářských zvířat a Gándhího narozeniny. 4. dne tohoto měsíce je Světový den zvířat a Svátek svatého Františka z Assisi. 15. října se oslavuje Světový den výživy - výročí založení Organizace pro výživu a zemědělství v roce 1945.

Z nějakého prazvláštního důvodu u nás stále lidé reagují dost zvláštně, pokud vyjde najevo, že se člověk stravuje vegetariánsky nebo alespoň zdravě. Nedávno jsem měla schůzku s mužem, kterému táhlo na čtyřicet. Bříško jako ve vyšším stádiu těhotenství, vrásky by mohl rozdávat, prošedivělé vlasy, chůze člověka, unaveného životem. Jak to tak bývá, tak došlo také na to jak se stravujeme. "Neříkej mi, že jsi vegetariánka!" znechuceně a zároveň šokovaně vykřiknul do noční Prahy. Bříško mu ztěžka poskočilo a vrásky se mu ještě prohloubily. Jeho "špekáčková kultura" se mi pranic nelíbila, z jeho chování jsem četla nejenom jeho jídelníček, ale také nemoci a neduhy, na které si už teď dělal nárok. Jelikož není jediný, kdo svačí párek v rohlíku a cpe do sebe 600g steaky jako rakvičky se šlehačkou, tak si neodpustím trochu statistiky.

Vegetariáni mají ve srovnání s lidmi, kteří konzumují živočišné potraviny nižší nejen index tělesné hmoty (body mass index, BMI) a mortalitu na ischemickou chorobu srdeční, ale i krevní tlak a výskyt hypertenze, cukrovky II. typu, nádorů prostaty a střev.

Vegetariánská strava také může uspokojit nároky vrcholových sportovců. Výživová doporučení pro vegetariánské sportovce by měla být tvořena se zřetelem k vegetariánství i ke cvičení. Bylo mi velkým potěšením seznámit se s jídelníčkem a životním stylem pana Jana Müllera, který je mistrem světa v thajském boxu v super těžké váze. Ohromný sympatický muž, který žije dvacet let vegetariánskou stravou. Bodrý, pravidelně a hlavně přísně trénující, jelikož v jeho profesi to ani jinak nejde. Svým vystoupením chtěl rozptýlit předsudky typu "Každý chlap, který chce pořádně vyrůst a být silný, musí jíst maso. Jenom to mu dá sílu."

Svými projekty reaguje ČSVV (Česká společnost pro výživu a vegetariánství) na Výzvu lékařů (duben 2005), kteří apelují na odborné společnosti, aby napomáhaly svou činností podpořit změnu životního stylu, zvláště v oblasti výživy. Důvodem apelu je negativní vývoj zdravotního stavu české populace po roce 2002, především v nárůstu výskytu srdečně cévních chorob, diabetu a obezity.

Na základě těchto podnětů přichází ČSVV s novým Výživovým doporučením, které zachycuje současný stav poznatků vědy o výživě, tradiční pohledy na výživu a nové poznatky o environmentálních vlivech různých způsobů stravování. Jedná se tak o výživová doporučení v duchu Hippokratova výroku:

„Nechť tvá strava je tvým lékem, a ne tvůj lék tvojí stravou."

Z těchto výživových doporučení vycházejí projekty: Vegetariánství jako cesta ke zdraví a vyšší kvalitě života, Wellness jídlo pro všechny a Podpora školního stravování.

Hodně mě zaujal příspěvek pana Petra Vachlera. Byl jasný, srozumitelný a zároveň velmi alarmující. V běhu všedních dnů si mnozí z nás vůbec neuvědomujeme jak postupně likvidujeme naše životní prostředí. Prosím, věnujte následujícím řádkům vaši pozornost.

Představme si, že 6 000 kg mrkve, 4 000 kg jablek nebo 1 000 kg třešní může být vypěstováno na stejném množství země, která v současnosti produkuje ani ne 50 kg hovězího masa. Na jednu porci hovězího masa se spotřebuje přes 5000 litrů pitné vody. Vegetariánské, veganské, jídlo potřebuje o 90% méně spotřeby vody.

Díky sektoru hospodářských zvířat vzniká 18% emisí z celkového množství skleníkových plynů a to je více, než způsobuje doprava. Některé zdroje hovoří až o 50%. Dochází i k znehodnocování půdy a vody, vzniká i 65% oxidu dusíku vzniklého v souvislosti s lidskou činností, který má 296-krát vyšší potenciál globálního oteplování než CO2. Většina ho pochází z chlévské mrvy, nemluvě o škodlivém metanu a amoniaku (čpavku), či sirovodíku, které vznikají též díky chovu zvířat.

Hospodářská zvířata v současné době využívají 30% celkové pevniny na Zemi. Jedná se především o trvalé pastviny, ale i o 33% orné půdy, která je využívána pro pěstování krmiva pro dobytek. V této souvislosti ani nemluvě o degradaci půdy hnojivy a důsledky pro spodní a povrchové vody.

Nestojí za úvahu, že 70% původních amazonských lesů bylo přeměněno na pastviny, že 95% produkce sóji, kvůli které se kácí pralesy je určena pro hospodářská zvířata ? Přes 60 % veškeré produkce obilnin je určeno pro výkrm hospodářských zvířat, což by uživilo kolem 3 miliard lidí.

Různé studie tvrdí, že ¾ mořských živočichů jsou už vyloveny, moře umírá. Navíc ani nejsme schopni odhadnout souvislosti se změnou mořské fauny. Do oběhu se dostává čím dál více hormonů, antibiotik, která zvířata dostávají za účelem vyšších zisků. Dotace v zemědělství podporují výrazně masný průmysl.

Není to vše paradox ? V době kdy planeta začíná trpět nedostatkem vody, kdy se zhoršuje výrazně životní prostředí a oceány umírají, se zvyšuje dále „výroba“ masa díky rostoucímu počtu obyvatel. Vegetariánství a veganství je i o environmentálních souvislostech.

V dnešní době hladoví 815 miliónů lidí, celých 17 % populace rozvojových zemí nemá co jíst. Planeta uživí šetrněji daleko více lidí vegetariánsky smýšlejících, než masný průmysl.

Pro mne to nejsou jen čísla, ale především ochrana planety, či úcta k jakékoliv formě života, včetně nás samotných.

Tak svůj projev ukončil Petr Vachler a upřímně řečeno, nejenom mě spadla čelist.

Na závěr bych vás ráda pozvala do Melantrichovy ulice č. 15. Najdete tam spoustu dobrot a věřte mi, že vás nabijí svojí energií a láskou, se kterou byly pro vás připraveny. Ostatně tyto lahůdky nejsou jenom v Melantrichově ulici, jak se dozvíte na www.countrylife.cz. Přeji vám dobrou chuť a ať se vaše chuťové buňky pomějou.


Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz