České korunovační klenoty, které byly po letech v současné době opět na Pražském hradě zpřístupněny veřejnosti, právem přitahují obrovský zájem lidí. Největší pozornost však právem vzbuzuje koruna svatého Václava. Tu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci českým králem, jež proběhla roku 1347.

 

Karel IV., jenž se také zabýval mystikou, nechal korunu zasvětit svatému Václavovi, patronu české země. Koruna tak byla v podstatě určena přímo knížeti svatému Václavovi a český král naši zemi symbolicky přebíral ze světcových rukou do své správy. Karel IV. do koruny nechal vsadit 96 drahokamů, mezi nimiž je 20 modrých safírů, dále rubíny, smaragdy a rovněž i 20 perel.

Korunovační klenoty / foto Romana Soukupová

Karel IV., který mystiku po většinu svého života považoval za jeho přirozenou součást, zcela jistě nic neponechal pouhé náhodě a volba kamenů pro tuto korunu byla velmi pečlivá. Velký význam má prý také rozmístění kamenů, kdy ve spodní části převládají především červená a modrá barva. Červená barva vyjadřuje záři života, barva modrá pak záři duše. Dodnes se věří, že kameny mají kromě duchovní síly též léčivou moc.

Badatel a mystik Robert Nový o koruně řekl: ,,Koruna má jedny z nejlogičtějších rozložení drahokamů mezi věhlasnými dochovanými klenoty Evropy. Vypadá jako archetyp mandaly, kde uprostřed je Kristus (křížek na vrcholu koruny), obklopený harmonií červených a modrých drahokamů čelenky koruny. Snad to byly symboly nebe a Boha Otce (modré srílanské safíry) a Ducha Svatého (rubelit a červené spinely). Jde však o nástin idey funkce koruny. Karel IV. míval mystická vidění a z tohoto důvodu lze jen těžko nějakou rozumovou logikou a spekulací vyložit rozložení drahokamů na koruně a žezlu.“
Samotné použité kameny navíc mají také i svoji historii. Například byzantská safírová kamej s rytým motivem ukřižovaného Krista, zasazená na vrcholku koruny ve zlatém křížku, pochází dokonce již ze 7. století našeho letopočtu.

V křížku na vrcholu se měl nacházet trn z trnové koruny Ježíše Krista – alespoň to tvrdí nápis „HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI“, tedy v českém překladu: „Zde je trn z koruny Páně“. Jižní brána katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která v prostoru nad sebou střeží tyto královské klenoty, nebyla též zřejmě vybrána náhodně. Sám Karel IV. prý údajně chtěl, aby lidé při vstupu do katedrály procházeli právě pod nimi.

O tom, že korunovační klenoty vyzařují silnou duchovní energii, byl přesvědčen i jeden z autorů knihy ,,České korunovační klenoty“ Jan Boněk, jenž vzpomíná: „Viděl jsem vedle sebe pravou korunu a její dokonalou kopii. Ta pravá zářila jakýmsi nepopsatelným až mystickým světlem.“

Možná je tedy i něco pravdy na tom, že kletba stihne toho, kdo si korunu neoprávněně nasadí na hlavu. Za touto kletbou prý stojí papež Klement VI., který pro Karla IV. vydává zvláštní bulu, v níž se v souvislosti s touto korunou praví: ,,Kdo by se toho odvážil a o to pokusil, upadne do hněvu všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla“. Toto vyjádření poněkud připomíná kletby na hrobkách egyptských faraonů a kněží… Tato bula navíc zapovídá zcizení koruny, zastavení nebo dokonce její prodání, a to pod trestem vyobcování z církve.

Každopádně v souvislosti s kletbou se nejčastěji zmiňuje tragický osud zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha, který si měl korunu nasadit při návštěvě Pražského hradu v listopadu 1941 a zanedlouho se stal obětí atentátu. Heydrich ji podle nepodložené legendy měl na hlavu nasadit i svému osmiletému synovi Klausovi, jenž tragicky zemřel při dopravní nehodě v Panenských Břežanech. Jeho druhý syn Heider byl sice přesvědčen o tom, že si otec korunu nikdy nenasadil, avšak s určitostí to říci nelze… Každopádně koruna českých králů si právem zasluhuje obdiv, úctu a respekt, mimo jiné i z toho důvodu, že je považována za čtvrtou nejstarší v Evropě.

napsal Petr Matura

Zdroje: mystika.info, expres.cz, viposobnosti.cz, cs.wikipedia.org, archiv.hn.cz,praguecityline.cz aj,