Zámek Ploskovice patří k jednomu z nejhezčích zámků severních Čech. Najdeme ho zhruba šest kilometrů severovýchodně od města Litoměřice. Kromě krásných interiérů zaujmou také tajemně působící grotty na jižní straně zámku v přízemí. Tyto barokní prostory s kašnami a nástěnnými malbami pocházejí z počátku 18. století. Střed grott tvoří oválný sál se stlačenou kopulí. Na stěnách jsou částečně plastická zobrazení zřícenin antických staveb.

 

Ploskovice jsou zmiňovány již ve 12. století, kdy patřily šlechtici Hroznatovi, jenž je daroval řádu johanitů. Johanité zde postavili opevněnou komendu, kterou opustili v roce 1421 při příchodu Jana Žižky. Roku 1496 došlo k povstání poddaných proti krutému majiteli Adamu Ploskovskému, vedenému Daliborem z Kozojed. Daliborův osud inspiroval Smetanu i Aloise Jiráska. Johanité zámek vlastnili do roku 1545.

foto / Petr Matura

V 17. století byl zámek přestavěn do renesančního stylu. Po bitvě na Bílé hoře byl zkonfiskován císařem a vlastnictví se několikrát změnilo. V 18. století ho Anna Marie Františka Toskánská nechala přestavět v přepychovém stylu se zahradami a terasami. V 19. století zámek vlastnil císař Ferdinand I., který ho obnovil a rozšířil. Po roce 1918 byl majetek zkonfiskován československým státem. Zámek zažil okupaci nacisty během 2. světové války. Od roku 1952 se o něj stará státní památková péče a od šedesátých let je přístupný veřejnosti.

K ploskovickému zámku se však také vážou děsivé legendy. V jedné z knih uložených na zámku se údajně našel velmi zvláštní záznam. Pochází z roku 1618 a zmiňuje velice podivnou událost. Tohoto roku měl být jako host na zámku ubytován jakýsi neznámý šlechtic. Po několika týdnech pobytu nečekaně zemřel. Jak bylo tehdejším zvykem, byly zpívány žalmy a tělo bylo uloženo do rakve a vystaveno v kapli.

Ke zděšení tehdejších obyvatel zámku však šlechtic druhého dne vstal a jako kdyby se nic nestalo, procházel se po zámeckém parku. Následně však onen šlechtic prý opět zemřel, ale jeho smrt byla údajně více než podivná. Jeho tělo bylo nalezeno s hlavou obrácenou dozadu, takže šlechticův obličej byl otočen na druhou stranu...

Tuto zprávu zaznamenal jakýsi pekař Jan Kriesche. V tehdejší době asi neměl takový muž důvod si vymýšlet, a to mimo jiné už ze strachu z církve. Byl tedy neznámý šlechtic zavražděn, nebo máme hledat viníka jeho smrti v nehmotné říši? Kdo ví…

Další podivná událost vzpomíná dobu Valdštejnů. Tehdy na panství žil jakýsi Hieronymus Gladisch, který byl také farářem v obci Žitenice až do odvolání litoměřickým biskupem v roce 1664. Tento muž údajně uměl komunikovat s mrtvými a chlubil se tím, že může zachránit duše z očistce čtením mše. Na žádost Maxe von Valdštejna měl tento muž číst také svatou mši za duši vévody Valdštejna. Sotva prý však začal, zastavil jeho snahu jakýsi tajemný latinský šepot, přicházející odkudsi z neznáma. Gladisch to později vysvětlil tím, že Všemohoucí nechtěl, aby se lidé dozvěděli, v jakém stavu se duše frýdlantského vévody nachází. Možná tedy měl Gladisch skutečně nějaké paranormální schopnosti…

 

napsal Petr Matura

Zdroje:  mapy.cz, Vitalij Marek: Pověsti Litoměřicka, zamekploskovice.cz, cs.wikipedia.org