Hrad Trosky, který se tyčí na dvou čedičových sopouších v Českém ráji, patří mezi nejznámější a nejvýraznější hrady tohoto kraje. Založen byl Čeňkem z Vartenberka na konci 14. století. Tato krásná, starobylá zřícenina hradu je však také opředena mnoha pověstmi a legendami  Asi neznámější pověst je ta o Bábě a Panně.

Legenda vypráví, že na hradě žily dvě ženy, které se velmi nesnášely, a proto každá z nich žila v jedné věži hradu. Na Bábě bydlela Markéta, vdova po Otovi starším z Bergova, na Panně pak její vnučka Barbora.

Trosky / Wikimedia commons, Public domain

Vdova Markéta byla katoličkou, Barbora pak víry kališnické, ke které přistoupila po smrti svého manžela, a tak není divu, že první spory mezi ženami byly kvůli víře. Každé ráno prý Markéta ze svého okna vykřikovala: ,,Ještě jsi živa, kacířko? Ještě tebe Lucifer neodnesl?“ Barbora pak vyskočila z lože a zahrozila směrem k protější věži: ,,Už zase začínáš hádku, jednuško? Sprav si svůj ovčinec a o kacíře se neotírej.“

Takto se obě hádaly den co den až do skonu Markéty. Barbora pak stále čekala, kdy se ozve hlas její odpůrkyně, a uvědomila si, že trpí smutkem po své sokyni. Zanedlouho ji pak následovala na onen svět. Jen názvy věží Baba a Panna zůstaly jako pomník lidské řevnivosti a nesnášenlivosti. Co je na této pověsti pravda sice přesně nevíme, ale každá pověst mívá reálný základ.

Trosky na návštěvníka působí velmi tajemně až do dnešních dnů. Není tedy divu, že si toto místo vybrali již staří Keltové. Vybírali si pro své svatyně místa, kde byly průchody do dalších světů. Průchodem byly často výrazné pahorky a výjimečné přírodní útvary. Snad proto vynaložili obrovské úsilí, aby opevnili velké území od Podtroseckých údolí přes lesy u Mladějova až po severní svahy skalního bludiště Apoleny.

Mezi věžemi Baba a Panna se nachází přibližně v polovině vzdálenosti mezi stěnami skal prohlubeň zavalená balvany. Toto místo se dodnes nazývá „díra do pekla“ a má být začátkem široké trhliny procházející západním směrem až do hloubky 600 metrů. Východní svah vedle prohlubně prý byl prokletým místem. Vypráví se, že se zde v pozdějších dobách nacházela i šibenice.

Mnoho senzibilů může potvrdit, že se taková místa živí další negativní energií a přitahují ji.

Zde o tom svědčí například skutečnost, že ještě za hraběte Achrenthála, který vybudoval silnici na Senín a nechal na tomto místě těžit dělníky čedič, zde postihovala pracovníky řada úrazů. Protože se země uprostřed svahu propadala, naváželi do prohlubně velké balvany, které bylo obtížné roztloukat perlíky. Je tedy možné, že právě zde se nachází brána do jiného světa?

Nelze zapomenout na fakt, že celý kraj je bohatý na podobná tajemná místa. Vzpomeňme si například na nedaleký hrad Houska, kde se také má nacházet brána do pekla, nebo na vrch Ortel u Cvikova, kde údajně kdysi stávala keltská svatyně.

Pod hradem Trosky se prý rozkládá velký labyrint podzemních chodeb. Dochoval se například záznam o průzkumu z 19. století, který prováděl doktor Pařízek. Na základě vyprávění místních lidí se asi v roce 1885 vydali badatelé prozkoumat rozsedlinu východně od Trosek, mezi pískovcovými skalisky, kde měla ústit tajná chodba. Po několikadenní práci se z rozsedliny dostali úzkou, asi sto metrů dlouhou chodbou do veliké jeskyně. Jeskyně prý byla velmi vysoká a prostorná jako malé náměstí v Jičíně. Vzduch zde byl chladný a čistý, dno písčité. Od stropu visely obrovské balvany, což bylo pro badatele nebezpečné. Vpravo měla vést další chodba do hlubokého sklepení, ale postupu bránil veliký balvan. Na něm měli výzkumníci najít nápis z roku 1772: ,,Ani krok dále, sice tvoje smrt.“ Nápis zde zapsali čtyři jičínští občané, kteří tady zanechali rovněž i své podpisy.

Výzkumníci se k chodbě vrátili ještě několikrát. V roce 1910 byla po namáhavé práci potvrzena existence jeskyně. Objevena byla také chodba, místy dlážděná pískovcovými deskami. Další práce bohužel byly zastaveny pro nedostatek finančních prostředků. Bylo by určitě velice zajímavé, na co by mohli přijít novodobí hledači s použitím moderní techniky...

Citlivé osoby zřejmě zaznamenají velmi silnou energii při vstupu do věže. Zejména malé děti prý popisují pocit spirály, která je vtahuje do nějaké díry, a proto se bojí vstupu na schodiště. Jiní návštěvníci zde mají pocity slabosti a strachu. Jisté je, že pod schodištěm se nachází sklepení. To potvrdili archeologové v roce 1929, kteří se prokopali 4 metry mezi schodiště a středovou zeď.  A narazili mimo jiné na pískovcové klenutí.

Ani zdaleka jsme tentokrát nevyčerpali široký repertoár místních záhad, které až dodnes obestírají zříceninu hradu Trosky a přilehlé okolí. Zatím můžeme jen doufat, že se někdy v budoucnu podaří některé z nich rozluštit.

napsal Petr Matura

zdroj: Wikipedie, hrad-trosky.cz, archiv autora