Na skalnatém výběžku nad zalesněným údolím potoka Hadovka poblíž Okrouhlého Hradiště na Tachovsku stojí malebná, romantická zřícenina hradu Gutštejn. Hrad Gutštejn je poprvé zmiňován v roce 1319. V roce 1422 byl dobyt husitským vojevůdcem Janem Žižkou z Trocnova, protože Jan z Gutštejna podporoval krále Zikmunda Lucemburského, za což získal odměnou majetky některých klášterů. Po Janově smrti hrad převzal jeho bratr Burian, který byl přívržencem Jiřího z Poděbrad a v království měl velký vliv, dokonce zastával funkci nejvyššího kancléře. Hrad Gutštejn postupně přestal vyhovovat požadavkům šlechty, v 16. století byl opuštěn a zpustl. Rod Gutštejnů vymřel v roce 1747. Gutštejn si také zahrál například v pohádkách „O uloupené divožence“ nebo „Z pekla štěstí 2“. Jde totiž o jednu z nejhezčích zřícenin v západních Čechách.

K hradu Gutštejnu se pojí několik známých legend. První vypráví o Bílé paní, kterou měla být Gutta Hroznatová, po níž hrad údajně nese své jméno. Druhá legenda popisuje přízrak mnicha, jenž byl kdysi zdejším knězem a pravidelně se scházel s hradním pánem na společné pitky. Jednoho večera však jejich přátelské popichování přerostlo v hádku, jež skončila tragédií – rozlícený hradní pán kněze v návalu hněvu zabil. Jeho tělo bylo potají pohřbeno na hradě, avšak mnichův duch prý až do dnešních dnů bloudí zříceninami a hledá vykoupení. Podle pověsti jej může spasit pouze jen mladík čistého srdce...

foto / Petr Matura

Třetí pověst vypráví příběh urozeného Dunkana, jenž prý postavil hrad Gutštejn na skalnatém výběžku a brzy poté vyrazil na válečnou výpravu proti Polsku. Tam bojoval odvážně, ale v bitvě byl sražen z koně a vážně zraněn. Zachránil ho polský šlechtic, který ho odvezl na svůj hrad, kde se o Dunkana starala jeho dcera Ludmila. Ta ho nejen uzdravila, ale také mezi nimi vzplála láska, což Ludmilin otec nesnesl a nechal Dunkana uvěznit. Ludmila však svému milému pomohla uprchnout a společně utekli na Gutštejn, kde se vzali. Za devět měsíců se jim narodila dcerka, ale Ludmila při porodu zemřela. Zarmoucený Dunkan opustil hrad a následně se dostal do rukou lupičů, kteří ho zranili - a on zůstal postižený. Nakonec vstoupil do kláštera a hrad předal purkrabímu.

Mezitím na Gutštejně vyrůstala jejich dcera Dagmar, jež se později provdala za rytíře Hatmara. Po velkolepé svatbě měli syny Huga a Wolfa. Jednoho dne, když si oba chlapci hráli před hradem, potkali starého muže opírajícího se o hůl. Ten všem vyprávěl svůj příběh a poté se Hatmara zeptal, jak dlouho na hradě žije a kdo je jeho manželkou. Když zjistil, že jeho ženou je Dagmar, poklekl před ní a zvolal: „Mé dítě!“ Starcem byl Dunkan, její dlouho ztracený otec.

Jako každý starobylý hrad mají i pozůstatky Gutštejna ukrývat tajemné podzemní chodby. Jedna z nich měla podle dávné legendy vést do nedalekého lesa a v případě ohrožení tak sloužit  jako úniková cesta z hradu. V další z nich má prý být zase ukryt poklad nesmírné ceny. Celá řada hledačů pokladů se snažila toto bájné bohatství objevit, avšak údajně zatím bez úspěchu...

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, mapy.cz,jupigo.com, tachovsko.com