Prokopské údolí, rozkládající se na území městské části Prahy 5, není jen zachovalým kouskem přírody v našem hlavním městě a navíc i chráněným územím, ale také místem plným záhad a tajemství.

 

Své jméno získalo Prokopské údolí podle poustevníka svatého Prokopa, který nějaký čas pobýval právě zde, na místě, které se nazývá Daleje. Jeskyně, v níž žil, údajně měřila 150 metrů, takže se jednalo o poměrně rozsáhlý prostor. Zde prý také sepsal evangeliář, který se dostal až do daleké Francie. Podle legendy na něj měli přísahat samotní francouzští králové. Je pouhou náhodou, že Prokop, který je znám tím, že na Sázavě vymítal ďábla, se předtím také usadil právě zde? Cítil snad, že i toto místo je potřeba očistit od temných energií? Podle některých záhadologů zde totiž kdysi stávala pohanská svatyně…

foto / Petr Matura

Na místě, kde v Dalejích Prokop žil, byl v letech 1711–1712 podle dřívějších plánů P. Maggiho v barokním slohu postaven kostel sv. Prokopa. Na strmé skále pod kostelem, nedaleko vchodu do prokopské jeskyně, vznikla v roce 1715 rovněž i poustevna. Jako první se zde usadil poustevník Jakub Posnanský. Již v roce 1780 však byla poustevna nařízením císaře Josefa II. zrušena.

Je náhodou, že nacisté během druhé světové války právě zde vybudovali podzemní továrnu Junkers na letecké díly s krycím jménem Kali? Po válce tyto prostory převzala armáda, která je od té doby nepřetržitě využívá až dodnes. Objekt stále podléhá přísnému utajení a vypráví se, že je propojen s Pražským hradem a též i s nejbližším tunelem metra.

Nedaleko tohoto přísně střeženého objektu, který se mimochodem nesmí vůbec ani vyfotografovat, se nachází tunel. Není na něm nic zase až tak příliš záhadného. Vedla jím vlečka, která odvážela kamení z lomu. Tunel je přístupný a zejména při hezkém počasí hojně navštěvovaný. Přesto při pobytu v něm někteří citlivější jedinci cítí úzkost a vyčerpání. Může se snad jednat o energie, jimiž bylo zřejmě zcela prodchnuto místní okolí?

Každopádně celá tato oblast působí velmi magickým dojmem. Nezapomínejme, že v blízkosti rovněž najdeme i další magická místa, jako je například Děvín, výrazný vrch s nadmořskou výškou 310 metrů, nacházející se nad levým břehem Vltavy, na rozhraní Hlubočep a Radlic. Je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí a vrchol spadá do národní přírodní rezervace Prokopské údolí. Bylo zde doloženo sídliště z pozdní doby kamenné a později slovanské sídliště, ke kterému se mohla vztahovat pověst o dívčí válce. V dřívějších dobách zde stál i dnes již zaniklý hrad Děvín, který vznikl i zanikl během 14. století a jehož zbytky jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.

Zajímavý je rovněž také i nedaleký nenápadný barokní kostelík sv. Filipa a Jakuba, jenž stojí na skále, kde se prý podle pověstí za dávných dob uctívali tzv. běsové. Ti byli spojováni s magií a věštěním. A nemuseli prý vždy údajně působit pouze jen negativně. Mohlo se tedy například jednat i o námi již zapomenutá pohanská božstva? Neboť i toto místo, navzdory rušnému okolí, je zahaleno zcela zvláštní energií…

napsal Petr Matura

zdroje: wikipedia.org, mistamehomesta.cz aj.