Náklo, malebná vesnička skrytá v hanácké krajině, se rozprostírá pouhých 11 kilometrů severozápadně od Olomouce. Její historie sahá hluboko do minulosti, o čemž svědčí četné archeologické nálezy i první písemná zmínka z roku 1078.

Vesnice je zároveň významným pravěkým nalezištěm, které skrývá svědectví o životě lidí v dávných dobách. Návštěvníci se zde mohou vydat po stopách historie v Archeoparku Náklo a prozkoumat pozůstatky pravěkého osídlení.

Kromě bohaté historie nabízí Náklo i další zajímavosti. Dominantou vesnice je barokní kostel svatého Václava, postavený v 18. století. Za zmínku stojí také fara z 16. století a socha svatého Floriána z 18. století. Místo fary kdysi stál dvůr pánů z Hradiska. Snad proto se zde podle legendy zjevoval duch krutého hradního pána, majitele středověké tvrze s věží, která se však do našich dnů nedochovala.

Náklo, barokní kostel svatého Václava / Wikimedia Commons, Martin Vavřík, Public domain

Hrad, jako každý jiný, měl své chodby a sklepení. O Náklu se traduje, že chodby vedly do okolních obcí a pod hlavní ulicí se nacházelo mnoho dalších chodeb, z nichž většina je dnes zasypaná. Bohužel o existenci těchto chodeb ví jen málokdo a jejich tajemství se pomalu vytrácí.

Ve stráni za Kravařovem a ve vrchu Hráči se dříve nacházelo mnoho děr zvaných lochy, ke kterým se vážou pověsti o ukrytých pokladech a divoženkách. Na faře se prý navíc objevovala kutálející se ohnivá bečka, která se pak ztrácela u bývalé farské zahrady, kde podle legend stával první kostel v obci. Z farského dvora vyjížděl občas kočár bez koní, na kozlíku seděl kočí s plameny šlehajícími z hlavy a rukou. Vedle něj prý byl viděn kostlivec. Kočár nevydával hluk, ale bylo slyšet klapot koňských kopyt.

Hned vedle fary stávala stará škola, kde strašilo. V noci se zde zjevovala koza okovaná železnými podkovami, která shazovala ze stěn obrazy a rozbíjela okna. Ve škole se samy otevíraly dveře a bylo slyšet mnoho lidských a zvířecích hlasů. Nejhorší to prý bylo ve starém sklepě pod bývalým ovčínem. Strašení ustalo, když byl sklep zasypán a vchod zazděn.

 Náklo, fara / Lehotsky, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

K Náklu se váže i pověst o dračí jámě. V hluboké rokli se údajně po bouřce objevila tajemná jáma s podivnými ostatky, které lidé považovali za kostru draka. Zemní sesuv však díru brzy zasypal a dračí tajemství s ní. Podle legendy v jámě žil drak, který se po nocích za bouřek vynořoval a zanechával na obloze ohnivou stopu. Lidé ho sice neviděli, ale báli se ho a věřili, že na hřbetě vozí čarodějnice. V díře se údajně scházely i divoženky a další nadpřirozené bytosti.

Někteří věří, že se nad Náklem objevil neobvyklý úkaz na obloze, jenž lidé mylně interpretovali jako draka. Mohlo se například jednat o kometu s ohnivou září. V roce 1858 se v záznamech popisuje kometa s ohnivou stopou, která by mohla být inspirací právě pro tuto legendu. Ve stejné době došlo k zemětřesení, které mohlo vést k vytvoření a následnému zasypání jámy.

Legenda zmiňuje i panský rybník s hastrmany, kteří se prý také sdružovali v dračí díře.

Velmi zajímavá je také pověst o Attilově hrobě a pokladu, jenž měl být pohřben někde pod božími muky. Kdysi se tu rozpoutalo horečnaté kopání po celém vršku. Lidé věřili, že Hunové nad hrobem svého vůdce navršili mohylu z hlíny. Hledání probíhalo v noci pod rouškou ticha. Lidé se báli svědků a toužili po slávě i bohatství z nalezeného pokladu. Jen výměnkáři se podařilo najít bronzovou nebo mosaznou misku, ale jeho chlubení se „zlatým" nálezem vyvolalo závist a miska byla ukradena. Teprve po roce vesničané pochopili, že se zřejmě stali obětí podvodu. Faktem však zůstává, že Hunové se skutečně dostali až na území Moravy...

 

napsal Petr Matura

Zdroje: naklo.cz, majovyhonzik.wordpress.com, matrix-2001.cz, mapy.cz, Stejskal, M.: Labyrintem  tajemna