Známe skutečně velké množství mýtů, pověstí i legend o místech plných zlata. Je zřejmě pravdou, že až do dnešních dnů se na nejednom místě ještě zlato opravdu nachází. Ovšem i když je najdete, štěstí vám to rozhodně nezaručí. Pohádkové příběhy i pověsti jsou takových případů plné. Podobné poučení s sebou nese i pověst z hradu Edelstein…

 

V době, kdy se ještě Zlaté Hory jmenovaly Edelstadt a v jeho okolí se rozprostíraly hluboké, divoké lesy, vydal se jednoho dne kníže, majitel tohoto kraje, na lov. V jeho lovecké družině však byl také i jeden velice neoblíbený poddaný, se kterým kníže skutečně nehezky nakládal. Onen muž si z tohoto důvodu dokonce již i začínal přát pánovu smrt…

K tomuto děsivému přání jej však ponoukal samotný Ďábel. Pekelník mu za vraždu knížete slíbil, že splní jeho tři přání. Sluha nakonec svého pána skutečně zákeřně zabil šípem, vystřeleným z luku. Muž pak následně vyslovil svá tři přání. Od čerta požadoval opevněný hrad, dále se v jeho blízkém okolí mělo nacházet dostatečné množství zlata - a nakonec bývalý sluha po příslušníkovi pekla chtěl, aby se mohl stát nesmrtelným a žil až do konečného zániku světa…

Zlaté Hory se dříve jmenovaly Edelstadt / foto Petr Matura

Ďábel tedy muže dovedl k opevněnému hradu Edelstein, který se vypínal na vysokém kopci. Následně mu čert daroval kouzelnou hůlku, která prý dokáže svému pánovi ukázat, kde se ve skále ukrývá zlatá žíla a kde tak najde bohaté naleziště tohoto drahocenného, vzácného kovu. Jen poslední přání se pekelníkovi příliš nezamlouvalo...

A tak se muž stal nesmírně bohatým. Nalezeným zlatem plnil všechny komnaty i veškeré chodby svého hradu. Zlato ukládal všude, kde to bylo jen trochu možné. Současně ale také žil i marnotratným životem, na svém hradě často pořádal nejrůznější hody a slavnosti.

Ale jak známo, s jídlem roste chuť – a tak jak šel čas, začal být hradní pán čím dál tím lakomější. Jeho lakota rostla přímo úměrně s množstvím nashromážděného zlata, až se nakonec stala silnější než veškerá zábava a z hradu postupně vytlačila i všechno veselí. V této době navíc začal pána na Edelsteinu, jehož jméno znamená „drahokam“, pomlouvat poddaný lid a spojovat jeho bohatství s pekelnými mocnostmi.

Jednoho dne se tak stalo, že pán, plný vzteku, mrštil svou kouzelnou hůlku do skalní rozsedliny. V tu chvíli se země silně zachvěla a bohatý, lakomý pán se i se svým hradem a veškerým nalezeným zlatým pokladem propadl do hlubin země. A tak se zřejmě i trpělivý Ďábel nakonec dočkal své odměny…

Z majestátního, pevného hradu Edelstein tak nakonec zbyly pouhé trosky, které se postupem času stávaly jen plevelem zarůstajícími ruinami. Dnes tam, kde prý na vrcholku hory kdysi v dávných dobách údajně skutečně stával mohutný hrad s pevnými hradbami, vysokými věžemi i obrannými baštami, najdeme již jen les a rozvaliny zarostlé kopřivami...

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, cs.wikipedia.org, turistickyatlas.cz