Píše se listopad roku 1378 a císař římský i český král Karel IV. pomalu končí svoji životní pouť. Po ošklivé zlomenině kyčelního krčku musel ulehnout a jak už to tak často bývá, přidal se k tomuto úrazu zápal plic. 29. listopadu téhož roku odchází na věčnost ve tři hodiny po západu slunce. Císařova těla se pak ujali královi lékaři, kteří tělo nabalzamovali a upravili.
Tělo pak bylo vystaveno na Pražském hradě v kapli královského paláce. Leželo v objemné rakvi, na nosítkách čtrnáct loktů dlouhých, čtyři vysokých a tři širokých, pokrytých zlatými látkami a polštáři. Panovník byl oděný do zlatých purpurových nohavic a purpurového pláště. Na jeho hlavě spočívala koruna, jež velice pravděpodobně byla pohřební insignií. Po stranách měl Karel IV. umístěno říšské žezlo, jablko a obnažený meč. Pohřební insignie byly zřejmě zhotoveny ze zlaceného stříbra. Tyto pohřební insignie se však bohužel do dnešních dnů nedochovaly. Za královou hlavou byly vystaveny tři koruny: císařská, koruna lombardského království a českých králů včetně dalších insignií. Tělo leželo v kapli celých 11 dní a po tu dobu k němu přicházelo mnoho lidí, aby se se svým panovníkem rozloučili.
Pohřební lože Otce vlasti – císaře a krále Karla IV. / se svolením Regionálního muzea v Jílovém u Prahy
Poté byl vypraven pohřební průvod, který nejprve zamířil na Vyšehrad. Podle dobových záznamů byl průvod pompézní. Dochované dobové svědectví vypráví, že máry nesli nejprve korouhevní páni, kteří byli u Kamenného mostu vystřídáni osmnácti staroměstskými a dvanácti novoměstskými konšely. V čele šlo 564 světlonošů oblečených v černém a dalších 114 světlonošů průvod uzavíralo. Třicet mužů pak neslo máry s tělem zemřelého panovníka. Hned za rakví jela císařovna a v průvodu se nacházel také jezdec, jenž měl Karlovu přilbu zahalenou černým flórem a v ruce držel tasený meč. Další jezdec pak nesl válečnou korouhev svaté říše římské.
Obrovský průvod čítal až 7000 osob, včetně duchovních, šlechty a konšelů Nového a Starého Města pražského. Na Vyšehradě pak Karlovo tělo zůstalo po jednu noc. Vyšehrad byl vybrán proto, že právě sem Karel IV. dorazil v předvečer korunovace a právě na Vyšehradě mu byly ukázány Přemyslovy líčené střevíce a symbolicky navlečena jeho mošna.
Druhý den se průvod vydal na pouť po pražských chrámech, kde na další noc zastavil například v kostele svatého Jakuba. Poslední noc bylo tělo vystaveno v kostele Panny Marie pod řetězem, kde bylo za svitu svíček umístěno na márách před oltářem a byla zde konána i bohoslužba. I zde mohli svému králi poddaní během noci vzdávat úctu a poklonit se mu
15. prosince dorazil pohřební průvod do katedrály, kde byly máry složeny před oltářem sv. Víta. Tělo se nacházelo v cínové rakvi, oblečeno ve slavnostním úboru určeném k samotnému pohřbu.
Do chrámu vstoupilo i 26 jezdců na koních s praporci a ti byli symbolicky obětováni ve prospěch chrámu. Obětovány byly také všechny korouhve. S posledním koněm obětoval sám sebe i rytíř, který jel pod zlatými nebesy, pod nimiž předtím leželo Karlovo mrtvé tělo. Zajímavý byl jistě také černý rytíř, jenž v rukou držel zlatou přilbu a tasený meč, mířící hrotem dolů. Ten měl zřejmě symbolizovat samotného císaře.
Podle dochovaných záznamů byla prý králova choť velmi rozrušená a na konci průvodu, kdy měla obětovat svoji korunu, to nedokázala a musela ji zastoupit její snacha Johana Bavorská, což byla manželka Václava IV.
Poté následovala zádušní mše za zemřelého císaře, kde vystoupili řečníci s dlouhým kázáním, například rektor pražské univerzity Vojtěch Raňkův z Ježova, jenž měl Karla IV. poprvé nazvat „Otcem vlasti“. Dalším řečníkem pak byl budoucí arcibiskup Jan z Jenštejna.
napsal Petr Matura
zdroje: stavitele-
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.