Starobylý hrad Vítkovců v Českém Krumlově se za vlády pana Viléma z Rožmberka stal hned po Praze nejvýznamnějším sídlem alchymistů. Pán rožmberského sídla se často chlubil, že za alchymii vydal dokonce víc i než samotný císař Rudolf II. Údajně se zde, ostatně asi jako vždy, střídali vzdělanci i podvodníci.

Velice zajímavým místem s tajemnými alchymistickými symboly je v Krumlově například nárožní dům na Latránu č. 53. Do hlavní ulice Latránu jsou orientovány lunety, v nichž najdeme staré fresky, které představují deset proměn lidského života od nemluvněte až po starce. Alchymistické symboly a pece, provedené sgrafitovou technikou, jsou pak situovány v lunetách směrem do Klášterní uličky, jež vede na nádvoří bývalého minoritského kláštera.

foto / Petr Matura

Podobně jako i ostatní starobylá sídla, rovněž i to českokrumlovské má svoji tajemnou Bílou paní, která se prý zjevovala nejen v případech, kdy měl někdo z rodu zemřít, ale i ku příležitosti událostí pozitivních, jako bylo očekávané narození potomka nebo nadcházející sňatek. V případech blížícího se úmrtí se prý zjevovala v černých rukavičkách, pokud však šlo o jakékoliv přírůstky do rodiny, jednalo se naopak o rukavičky bílé.

Osobní zkušenost s touto Bílou paní měl údajně rovněž i krumlovský občan Benedikt Braun, jenž se na krumlovském zámku narodil, a to v roce 1923. Jeho otec byl zdejším hlavním správcem a panstvo mu umožnilo využití původní rodové rožmberské kolébky pro jeho novorozeného syna. Zřejmě díky tomuto symbolickému gestu pak dotyčný zažil setkání s rodovou Bílou paní během svého života dokonce hned několikrát, naposledy prý údajně po druhé světové válce.

Podle pověsti se tato Bílá paní zjevovala i mimo zámek, a to konkrétně v budově bývalé jezuitské koleje. Jedno takové zjevení dokonce popisuje rovněž i rektor krumlovské koleje Vojtěch Chanovský v dopise z roku 1618, adresovaném abatyši u sv. Jiří v Praze…

Záhadné legendy však najdeme rovněž i v krumlovském podhradí. V domě, jemuž se v minulosti říkalo "U Baziliška", žila svého času paní Rozálie, jež prý podle pověsti neuposlechla rady báby kořenářky, že má zabít svoji černou slepici. Z prvního vejce této slepice se pak údajně vylíhl odporný bazilišek. Od té doby stíhal členy domácnosti zlý a krutý osud. Naživu zůstala jen majitelka s malou dceruškou. Místní čarodějnice a vědma Annabella, která vždy každému dobrému  člověku ráda ulevila od trápení, poradila paní Rozálii, co má udělat, aby kletba, visící nad její hlavou, zmizela.

Také o českokrumlovských mlýnech se vypravuje mnoho tajemných příběhů. Každý z nich měl mít svého ochránce z vodní říše. Kupříkladu Mrázkův mlýn opatrovala říční víla. Leckdy se nad náhonem vznášela bílá mlha a v ní byly patrné obrysy ženy. Pověst praví, že víla mlýn chránila skutečně obětavě, nedovolila, aby se poblíž někdo utopil. Jednou v těchto místech do Vltavy spadlo malé dítě. Jeho matka vyprávěla, že na vlastní oči viděla malé, drobné ruce, které dítě vynesly na hladinu řeky a kolébaly je až ke břehu...

napsal Petr Matura

zdroje:  M.Stejskal: Labyrintem tajemna, encyklopedie.ckrumlov.cz aj.