Koněpruské jeskyně se nacházejí uvnitř vápencového návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras asi 5 km jižně od okresního města Beroun a jsou nejdelším jeskynním systémem v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém. Nejprve bylo v roce 1950 objeveno střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu. Koněpruské jeskyně byly z větší části zpřístupněny v roce 1959.

Rozlohou nejmenší je horní patro a naopak nejrozsáhlejší je střední patro. Spodní, nezpřístupněné patro leží v hloubce asi 70 metrů pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Bylo vytvořeno dešťovou vodou, která do něj proniká komíny a puklinami a postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vznik krasu a krasových jevů. Zvláštností jsou zde tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál.

foto / Petr Matura

Spisovatel a záhadolog Otomar Dvořák ve své knize „Soutěskami českého krasu“ píše o zajímavé záhadě během objevu v roce 1950. Tři dny po objevu se do propasti spustil speleolog Jiří Kukla. V hloubce třiceti metrů uviděl malé jezírko a v hlíně okolo podivné stopy, které však bohužel nezdokumentoval, ale prý mu nepřišly jednoznačně lidské… Později zkoumal propast geograf doktor Letošník. Ten se během sestupu zřítil na dno propasti a při čekání na pomoc měl pocit, jako kdyby ho v temnotě cosi obcházelo a pozorovalo. Bohužel pádem se smazaly i tajemné stopy. Kdo nebo co obcházelo v hlubokém podzemí, to se tak už asi nedozvíme.

Jak napovídá název návrší, mohl být Zlatý kůň i jakousi pradávnou svatyní. Existují pověsti, že kdesi hluboko v podzemích jsou ukryty cenné poklady, které může vynést jen muž se železnou rukou a žena se zlatým vlasem. Může snad pověst odkazovat na jakési dávné rituály?

Také k vrchu Kotýz se vztahuje dávná legenda. Z kamenných vrat prý vyjíždí na bílém koni přízrak baby Kotys držící v pravé ruce přadeno a na svém koni dojede přes Tetín až k posvátnému kopci Damil. I tato pověst, která má poměrně mnoho verzí, nás odkazuje k pradávným rituálům.

Ve středověku se v letech 1469 - 1472 v horním patře Koněpruských jeskyní nalézala penězokazecká dílna, kde se vyráběly falešné mince. Z této doby možná pochází pověst o chlapci a dívce, kteří zde kdysi vstoupili do hory a tam byli obdarováni poklady. Hoch dostal zlatou hůl a dívka zlatou růži. Když se to doslechla zlá vdova po hradním pánovi, též se rozhodla, že na svém koni vjede do hory. Jenže jak byla chamtivá po pokladu, tak se její kůň začal proměňovat ve zlato. A protože se hora začala zavírat, jen tak tak se jí podařilo z hory uniknout, samozřejmě bez pokladu.

Nedávno v tisku proběhla také zajímavá informace týkající se lebky ženy, nalezené v těchto místech v polovině 20. století. Žena, známá vědcům jako Zlatý kůň a uložená ve sbírkách pražského Národního muzea, byla objevena v Čechách již v polovině minulého století, avšak tehdejší metody nebyly schopny přesně prokázat starobylost nálezu.

Podle skupiny vědců, ve které jsou i odborníci ze zmíněného Národního muzea a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, vykazuje tato zkamenělina delší úseky neandertálské DNA než 45 tisíc let starý jedinec z Ust'-Ishim ze Sibiře, jemuž patřil dosud nejstarší známý moderní lidský genom.

To naznačuje, že anatomicky moderní lidé žili v srdci Evropy i před více než čtyřiceti pěti tisíci roky, tvrdí nová studie, kterou publikoval akademický žurnál Nature Ecology & Evolution. Dávní lidé si zřejmě uměli vybrat velmi pozitivní místo pro život. Podle spisovatelky Olgy Krumlovské jsou Koněpruské jeskyně velmi pozitivním místem, které prospívá osobám s vysokým krevním tlakem a srdečními vadami. Pomáhá prý také lidem s různými závislostmi.

napsal Petr Matura

zdroj: konepruske.caves.cz, jeskyne.cesky-kras.cz