O založení lázeňského města Karlovy Vary pověst praví, že kdysi císař Karel IV. za účelem jednání navštívil hrad Loket. Druhý den přijal pozvání na lov. Při pronásledování majestátního jelena panovník se svojí družinou objevil léčivé, teplé prameny. Na památku této události zde král nechal vybudovat město, které až do dnešních dnů nese jeho jméno.

 

Karlovarsko se však může pochlubit i novodobějšími městskými legendami. Příkladem mohou být Františkovy Lázně a legenda, která provází sochu malého chlapečka Františka v místním parku. Ten se nakonec dokonce stal i symbolem tohoto lázeňského města. Podle pověsti stačí každé ženě dotknout se levého palce jeho nohy a do roka otěhotní. A na bronzovou sošku si tak zajde sáhnout snad každá pacientka, která se ve Františkových Lázních léčí s ženskou sterilitou nebo i s jinými gynekologickými potížemi. Pověst o zázračné sošce přitom prý údajně vznikla až ve 30. letech minulého století, kdy si ji nechal vyrobit místní podnikavý lázeňský fotograf Škarda. Původně se socha dokonce ani nejmenovala František, nýbrž Bube (Chlapeček) podle názvu Chlapečkova pramene (dnešní Františkův pramen). 

foto / Petr Matura, Pixabay

Dalším autorem novodobé městské pověsti tohoto kraje je kupříkladu ředitel hotelu Krakonoš v Mariánských Lázních Jiří Richter. Legenda se vztahuje k soše Krakonoše, která vznikla před několika lety v rámci tamního kamenosochařského pohádkového parku. „Návštěvník, který správně spočítá, kolik soch v pohádkovém parku je, může správný počet pošeptat Krakonošovi a pak se s přáním na rtech dotknout jeho berly. Může se pak těšit na splnění přání. A při odchodu z parku musí zazvonit na kouzelný zvoneček,“ vysvětluje ředitel hotelu Krakonoš Jiří Richter. Podobná pověst je v Mariánských Lázních spojena rovněž i s další sochou Krakonoše, která stojí nedaleko té první. V tomto případě sice návštěvník nemusí umět dobře počítat, musí však být fyzicky zdatný. Stačí jen pomyslet na své přání, dotknout se Krakonošova opasku a sochu třikrát dokola obskákat po jedné noze. Další novodobější pověstí se může pochlubit také hrad Loket. Na hradním nádvoří návštěvníci najdou sošku pána místních skal, kamenů a podsvětí - skřítka Gottsteina. Ten, kdo pohladí jeho dlouhou bradku a na hradě zanechá alespoň drobný penízek, tomu se splní každé jeho přání.

Navštívit ve zdejším kraji můžeme však rovněž také i méně známá a tudíž i turisticky mnohem méně vytížená místa, například obec Hazlov, jež se rozprostírá přibližně na polovině cesty mezi městy Cheb a Aš. Na jižním okraji obce se při staré cestě na hrad Ostroh nalézá seskupení tří smírčích křížů. Jeden z nich, nepravidelný kamenný kříž, jenž má na čelní straně obrys krátkého silného meče a klínu, je spojován s nepodloženou pověstí o smrti Lorence Niklase, kterého na tomto místě v roce 1387 zavraždil Poscher z Kozlova.

Samozřejmě zde můžeme potkat i některé z místních strašidel. Pokud cestou dojedeme až do Chebu, kolem půlnoci bychom se rozhodně měli vyhýbat okolí hradu. Od dob zavraždění vévody Albrechta z Valdštejna v tomto západočeském městě se okolo půlnoci ozve dusot koňských kopyt a z hradní brány prý vyjede černý kočár s vévodou, tažený čtyřmi vraníky, kterým z nozder šlehá oheň. Doprovod kočáru pak údajně tvoří děsiví jezdci na koních, ozbrojení meči.

 

napsal Petr Matura

Zdroje: hrady.cz, smircikrize.euweb.cz, www.hrad-cheb.cz, wikipedia.org.