Starodávné kostely často působí nejen mystickým a posvátným dojmem, ale někdy také i strašidelně, čemuž se nelze divit. Za nastřádaná staletí se v nich i v jejich okolí odehrálo mnoho událostí, navíc kostely samotné i s okolím sloužily jako pohřebiště.
Snad nejstrašidelnějším kostelem v Praze je kostel Jana Křtitele Na Prádle nedaleko Kampy na Malé Straně. Tento kostelík patří mezi nejstarší malostranské kostely a je připomínán již v roce 1142. Tehdy v něm našly útočiště benediktinky z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, které sem utekly před obléháním hradu Konrádem II. Znojemským. V kostele byl roku 1520 pohřben humanista a právník Viktorin Kornel ze Všehrd, jenž zemřel na mor. Po reformách v roce 1784 byl kostel odsvěcen a zůstal prázdný až do září roku 1817, kdy se z ně stala prádelna. Odtud také dnešní název Na Prádle.
V kostele dodnes můžeme vidět fresky z roku 1350, což je vzácnost, zejména pak po tom všem, čím si stavba prošla. Koncem 19. století zde byl například i sklad uhlí… Dnes kostel již od třicátých let minulého století slouží československé husitské církvi.
Velmi zvláštním místním duchem je stará tlustá jeptiška, jenž se prý nezjevuje jen v kostele, ale i v sousedních budovách. Vedle totiž kdysi stával špitál, takže její působení sahá až sem. Kdysi se prý takto zjevila v jednom z bytů, kde pohladila malé dítě, které do několika dní zemřelo… Přinesla mu smrt, nebo se jednalo pouze o varování před nevyhnutelným osudem? Když byl kostel přeměněn na prádelnu, sedávalo prý tlusté zjevení jeptišky na mandlu, kterým v tu dobu nehnuli ani silní chlapi. Občas lidé viděli i jeptišku, jak se modlí u kříže...
Před kostelem se prý čas od času o půlnoci zjevuje černý kočár, tažený bezhlavými koňmi. Z kostela pak prý vyjde kněz, nasedne do kočáru a údajně odjede blízkou Všehrdovou ulicí. Následně se pak zanedlouho zase vrací zpět a kočár mizí v zemi…
Potkat zde můžeme rovněž i přízrak zlého mnicha, který snad právě díky své zlobě nenachází po smrti klid. Vypráví se, že blízko kostela kdysi žila jakási vdova, jež byla velmi lakomá a tolik se bála o své naspořené zlaťáky, že je schovala do tehdy již odsvěceného kostela. Nakonec se prý do kostela nastěhovala ona sama i s postelí.
Již první noc se prý objevil onen černý mnich na vozíku, který táhli dva kozlové. To se dělo po několik nocí, až jednou černý mnich požádal lakomou vdovu o zlaťák, který prý kdysi zpronevěřil, a proto musí strašit. Lakomá žena mu však dala falešnou minci, což neměla dělat, jelikož následujícího dne se mnich opět zjevil a lakomou ženu uškrtil. Navíc byla sousedy nalezena s vypáleným zlaťákem na čele a černými stopami prstů na hrdle. Od těch dob strašívala v kostela uškrcená vdova společně s černým mnichem a bezhlavými kozly.
Aby duchů v okolí kostela nebylo málo, měla se zde zjevovat i Bílá paní. Vybírala si prý zejména mladé muže, které jako kdyby o něco prosila. Zjevovala se údajně i v přístěnku kostela nebo vcházela z bývalé sakristie. Ať už tomu bylo jakkoliv, je nesporné, že toto místo vyzařuje jakousi zvláštní energii, která snad dokáže přitahovat paranormální jevy? Je sice jasné, že lidská fantazie dokáže také sehrát svoji roli, ovšem každá pověst mívá alespoň zrnko pravdivého jádra...
napsal Petr Matura
zdroje: cs.wikipedia.org, fanklub.gaudiumpraha org, Pavel bedrníček: Příběhy pražskyých svatyní, hrady.cz
Vaše názory
zajímavé...
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.