Dějiny hradu Chojnik sahají do 13. století, kdy tu údajně stál lovecký hrádek, který zde vznikl na přání Boleslava II. Lysého. Ve stavbě dál pokračoval i jeho syn. Kolem roku 1355 pak byl malý hrádek přebudován na obranný hrad. Pod hradem se nacházely hluboké kobky, kde hlady a zimou zemřelo mnoho lidí. Vězněni zde byli i zajatí kupci, kteří padli do rukou loupeživých rytířů, protože někteří z rodu Schaffgotschů byli lupiči...

foto / Petr Matura

Roku 1675 skončilo sídlo v plamenech. 31. srpna v poledne zuřila nad vrcholky Krkonoš strašlivá bouře. Blesk udeřil do hospodářských budov hradu a způsobil požár. Plameny pohltily nejen stáje a sýpky, ale i reprezentativní komnaty rodiny Schaffgotschů. Ti pak hrad opustili a přestěhovali se do nedalekého Sobieszówa.

K tajemné zřícenině se váže několik strašidelných legend. Jsou některé z nich založené na pravdě? Asi nejznámější místní pověst vypráví o Kunegundě z hradu Chojnik. Tato dívka získala pověst kruté a neúprosné ženy. Každý, kdo se odvážil usilovat o její ruku, byl vystaven náročné zkoušce. Musel na koni projet kolem hradeb po strmém kopci, čímž ho čekal těžký a nebezpečný úkol. Mnozí odvážlivci padali na skalnaté útesy a přišli tak během této kruté zkoušky o život. Nakonec se však jednomu z rytířů podařilo přežít tuto nebezpečnou výzvu, ale i přes svou statečnost odmítl Kunegundu jako svou nevěstu. Dívku následně začalo tížit svědomí a nakonec zvolila tragický konec. Skočila z hradní věže.

Další pověst vypráví o temném proroctví. Jeden z hradních pánů, aby zpříjemnil hostinu svým hostům, požádal jakéhosi poutníka o věštbu. Jednomu z hostů bylo řečeno, že zemře na „čistý kov". Hradní pán nevěřil ničemu a jako šprým požádal také o předpověď ohledně prasete, které mělo být připraveno na hostinu. Věštec řekl, že prasátko sežere vlk. Jaký byl údiv všech, když kuchař oznámil, že už upečené sele sežral vlk vychovávaný na hradě od mláděte. Také proroctví týkající se hosta se splnilo. Šlechtic byl obviněn ze zrady císaře a odsouzen k trestu smrti. Byl sťat katem „čistým kovem", tedy mečem...

Nedaleko majestátní zříceniny tohoto hradu najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo neví, který z pánů chtěl postavit kamenný most spojující hrad s blízkou horou. Tehdejší hradní pán však dlouho přemýšlel o stavbě mostu, ale nevěděl, jak to udělat. Jednoho dne se na hradě objevil záhadný cizinec. Muž byl elegantně oblečen a měl trojúhelníkový klobouk, který nikdy nesundal z hlavy. Jeho boty připomínaly kozí kopyta. Zadní část těla pak pečlivě skrýval...

Hostitel pozval tajemného muže do hradu a svěřil se mu se svými plány. Cizinec tvrdil, že je inženýrem a mistrem zároveň. Sliboval postavit most za jedinou noc. Hradní pán byl ohromen, ale nakonec souhlasil s cizincovou podmínkou, že mu splní vše, oč tajemný muž požádá, až bude vše hotovo. Cizinec slíbil, že začne na druhý den za soumraku. Hradní pán souhlasil i s cizincovou podmínkou, že žádný kohout nesmí ráno zakokrhat. Když záhadný muž odešel, hostitel nařídil, aby byli všichni kohouti v okolí pobiti. Když však tento příkaz uslyšela hradní kuchařka Agáta, rozhodla se zachránit jednoho starého kohouta.

Tajemný cizinec začal stavět most a práce mu šla od ruky. Zdálo se, že most bude do rána skutečně hotov. Těsně před dokončením stavby však zachráněný kohout zakokrhal... V tu chvíli se hrad začal třást a most se zřítil do údolí. Tajuplný architekt zmizel a už se na hradě nikdy neobjevil. Od stavby mostu bylo prý nakonec upuštěno. Z této události zůstala jen legenda, podezření na čerta a údolí, které bylo pojmenováno Pekelné...

napsal Petr Matura

zdroje: cs.wikipedia.org, szlakzamkowipalcow.pl, karkonosze.pl.