Pražská Malá Strana se strašidly a duchy hemží zřejmě ještě o něco víc než jiná starobylá místa. Například na Maltézském náměstí se prý v Nostickém paláci zjevuje neklidně vyhlížející muž s velkým kladivem v ruce. Má se jednat o ducha kováře, jehož kovárna kdysi stávala v místech tohoto paláce. Obyvatelé dalších tří místních domů své příbytky prodali, ale kovář, který nechtěl kovárnu dobrovolně opustit, musel být vystěhován násilím - a následně za několik dnů zemřel. Od té doby se zde zjevuje jeho neklidný duch, pravděpodobně z toho důvodu, aby se dál domáhal svých práv… V jednom z domů na tomto náměstí bývala zase svého času pošta, kterou sužovali zlí skřítkové. Přepisovali adresy na dopisech, zaměňovali obsahy balíků a všelijak jinak tady ještě škodili.
foto / Pixabay, Petr Matura
V domě U zlatého jednorožce v Lázeňské ulici býval svého času luxusní hotel, kde během svého pobytu v Praze v roce 1796 přebýval rovněž také i slavný německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven. Na konci 19. století uspořádala skupina odvážlivců v pokoji, kde Beethoven kdysi bydlel, spiritistickou seanci, na níž se jim prý skutečně podařilo Mistrova ducha vyvolat. Pověst tvrdí, že jim tehdy Beethoven i nadiktoval svoji novou, až posmrtně složenou skladbu…
Rovněž i s pražským Karlovým mostem bývá spojována celá řada legend. Mezi nejznámější z těchto pověstí bezesporu patří ty o pojivu malty při jeho stavbě. Ve středověku se malta skutečně tvrdila všelijak – mlékem nebo tvarohem, volskou krví a žlučí - až po pivo a víno. Když však Velvarští přivezli na stavbu místo syrových vajec vajíčka uvařená, aby se jim cestou nerozbila, a z Unhošti zase prý místo mléka syrečky, vyvolalo to samozřejmě velký posměch. Při rozboru původní malty Karlova mostu v roce 2010 vědci z Vysoké školy chemicko-technologické zjistili, že vejce na stavbu použita nebyla, avšak je s jistotou prokázáno, že se malta skutečně zalévala mlékem a vínem…
Další z pověstí se váže ke kříži na starobylém Karlově mostě. Pokud se pozorně zadíváte na druhý pilíř mostu od Staroměstské věže, můžete si po obou stranách povšimnout jakýchsi výstupků. Právě na jednom z nich se v dobách císaře Karla IV. nacházel kříž. Na protějším místě údajně stávalo popraviště. Lidé, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, měli před popravou ještě možnost před křížem pokleknout a pomodlit se za spásu svojí duše. Kolemjdoucí se při procházení po mostě u kříže vždy zastavili a modlili se zde právě za duše popravených, jejichž přízraky však v těchto místech až do dnešních dnů čas od času ještě bloudí. Kříž na mostě stál až do doby, kdy jej nechala manželka Fridricha Falckého Alžběta Stuartovna, prý z nenávisti ke katolictví, odstranit. Ale Pražané jej po čase opět umístili na jeho původní místo...
napsal Petr Matura
Zdroje: cs.wikipedia.org, praguecityline.cz, prague.eu, lusa.cz
Vaše názory
zajímavé
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.