Moravský zámek Bučovice byl postaven v letech 1575–1585 na zakázku Jana Šembery z Boskovic, ve své době jednoho z nejbohatších moravských šlechticů. Zámek je unikátní ukázkou renesančního stavitelství v České republice. Výzdoba zámku je však také bohatá na symboliku a zasvěcenci zde naleznou plno zajímavých symbolů. Zcela nepřehlédnutelný je však zcela jistě Zaječí sál s freskami, které zpodobňují „obrácený svět“, v němž zvířata jednají jako lidé.

 

foto / Petr Matura

Ne nadarmo se o zadavateli stavby Janu Šemberovi spekuluje jako o členu nějaké okultní společnosti. O tomto jistě vzdělaném muži dodnes koluje několik legend. Strašidelná je již samotná pověst o založení zámku: ,,Vypráví se, že Jan Šembera Černohorský z Boskovic zatoužil postavit v Bučovicích zámek, aby mu nebylo rovného daleko široko. Dal navozit materiál na kopec nad městem a začal s přestavbou dosavadního starého hradu. Ale dílo vázlo. Každé ráno našli zedníci zdi povalené a kamení skutálené dolů do údolí kolem říčky Litavky.“

Pan Šembera se velmi rozzlobil a dal hlídat stavbu strážemi. Když ovšem stráže uviděly, že se  v noci přihnala družina čertů a s přímo ďábelským křikem začali stavbu ničit, stráže ve strachu utekly a už nechtěly chodit na noční hlídky. Proto se pan Šembera rozhodl, že zanechá stavby na kopci a zbuduje zámek na okraji města, ale vše se opakovalo - stavba se vždy opět zhroutila.

Pan Šembera si myslel, že zde zase škodí čerti, ale nebylo tomu tak. Jednoho dne šel kolem poutník ze Svaté země, jenž panu Šemberovi poradil, ať prý do základů zazdí nějakého hodného člověka. Pan Šembera údajně poutníkovi poděkoval se slovy, že když pouť svatou vykonal, jistě je dobrý člověk – a nechal ho do základů zazdít. Ihned poté se zdi rozpadat přestaly a pak už bez jakýchkoliv obtíží zámek dostavěli... 

Jednou pan Šembera onemocněl, a tak se rozhodl udělat si pořádek v rodových záležitostech, aby měly jeho dvě dcery zajištěno dědictví. Jak si tak pročítal rodové pergameny, narazil na odstavec, ve kterém se psalo, že nebude-li mít mužských potomků, připadne část jeho majetku brněnským minoritům.

A tu si pan Šembera usmyslel, že to tak nenechá. Marně si lámal hlavu, co udělat, až dostal spásný nápad, který mu vnukla v plamenech se rozpadající polena. Napsal tedy otci kvardiánovi list, že se mu život krátí - a ať se tedy přijede do Bučovic domluvit ohledně předání Šemberova majetku.

V klášteře bylo hotové pozdvižení a kvardián se hned nazítří rozjel na zámek i s listinami. V Bučovicích byl mile uvítán a na bohaté hostině jedl ty nejlepší lahůdky, které vydatně zapíjel nejkvalitnějším vínem. Mnich už byl notně znaven vínem, když mu pan Šembera vzal svazek pergamenů a počal si je prohlížet. Zadumaně s listinami procházel místností, až se zastavil u hořícího krbu. V tu chvíli opilý mnich vystřízlivěl a celý se rozklepal. Pan Šembera totiž vzácné listiny vhodil do ohně a ony okamžitě vzplály. Marně kvardián šmátral pohrabáčem v popelu, vylovil už jen ohořelé zbytky listů.

Mnich vztekle vyskočil na nohy a vychrlil na pana Šemberu strašlivou kletbu. Ačkoliv pan Šembera svým dcerám zachoval majetek celý, těžce na něj dolehla mnichova kletba. Jeho nemoc se zhoršila, umíral v bolestných mukách a sotva duše opustila jeho tělo, uchvátil ji ďábel a uháněl s ní do pekla. Od té doby se pan Šembera každou půlnoc zjevuje jako černý kůň s ďáblem v sedle, který ho divoce prohání kolem minoritského kláštera...

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, zamek-bucovice.cz, turistickamapa.cz, cs.wikipedia.org.