Dnešní malebný zámek ve Škvorci najdeme ve Středočeském kraji nedaleko Úval. Leží na okraji městysu Škvorec. Na místě dnešního zámku stával kdysi hrad založený již ve 13. století. Ve 14. a 15. století Škvorec držela vlivná rodina Olbramoviců, jejíž členové za vlády Lucemburků zastávali důležité funkce na královském dvoře. Z tohoto rodu pocházeli také pražští arcibiskupové.    Roku 1621 zámek přešel do správy Albrechta z Valdštejna. Knížecí rod Lichtenštejnů škvoreckému panství vládl až do zániku poddanství v roce 1848.

 

foto / Petr Matura

Nejstarším sídlem vrchnosti byl však právě zdejší středověký hrad, přestavěný v 16. století rodem Smiřických na renesanční zámek. Kolem roku 1727 jej vévodkyně Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna nechala upravit v barokním slohu, dodnes je dochována část východního křídla se vstupní věží. V jeho sousedství se nachází pozdně barokní tzv. Nový zámek z konce 18. století, který sloužil jako hospodářská a správní budova.

V dnes již zrekonstruovaném zámku najdeme i několik tajných dveří, které vedou do dalších prostor. Například v knihovně stačí zatlačit na konkrétním místě a otevřou se nám tajné dveře. Nepozorovaně tak můžeme proniknout kupříkladu do vinného sklípku, kde kdysi bývalo vězení, přezdívané Kocour. Tady nás udiví zejména síla zdí bývalého hradu.

Podle pověsti se dodnes na zámku zjevuje Bílá paní. Údajně se jedná o ducha vévodkyně Marie Terezie Savojské, přezdívané také Cafojka. Tuto šlechtičnu, jež byla díky své lidumilné povaze oblíbena i mezi poddanými, lze prý potkat i na jiných sídlech s ní spojených. Dříve se měla zjevovat například i ve starém zájezdním hostinci U Lva v Úvalech, který však byl již zbourán.

Každopádně na zámku má paní Cafojka každý den přichystaný pohár červeného vína. Takto důstojně ctí dnešní majitelé zámku, kteří jej doslova zachránili před zkázou, svoji dávnou zdejší předchůdkyni...

S vévodkyní je spojena i pověst o zlatém poháru. Vypráví se, že v jednom letním dni Terezie Savojská spouštěla z okna hedvábnou nit, na níž byl pověšen zlatý pohárek. Chtěla si tak dopřát vodu z hradní studny. Hedvábná šňůra se však přetrhla a zlatý pohár se má prý dodnes nacházet kdesi na jejím dně...

Kněžna má rovněž také i zásluhu na uctívání světce sv. Donáta, který u nás pravděpodobně není příliš známý. Sochy světce nechala kněžna rozmístit speciálním nařízením ze dne 27. června 1764, podle něhož měla být socha patrona proti bouřce a krupobití umístěna "na příhodném místě v polích" na každém z jejích panství.

Svatý Donát byl křesťanský mučedník, účastnící se v řadách XII. legie výpravy proti Markomanům. Je vzýván jako ochránce proti bouřce, bleskům a krupobití – to proto, že římské vojáky tehdy zachránila zvláštní bouře. V den světcova svátku se u "Donátů" zapalovaly ohně. Svatodonátská procesí se konala ještě v roce 1947.

Na zámku však podle místních legend měli i svého draka. Ten prý sídlil v komíně Starého zámku, poletoval v podobě ohnivého hada s beraní hlavou nad škvoreckými zahradami a zanechával za sebou ohnivou stopu. Zámek by měl dále mít i svoji tajnou chodbu. Vypráví se, že ve valech pod zámkem se nachází jakýsi otvor, z něhož prý vedla chodba až do Tuklat.

Také v okolí Škvorce se nachází mnoho magických míst. Kromě soch svatého Donáta můžeme nedaleko obce najít šamanský strom, jenž dnes navštěvují novodobí pohané. Lze zde zanechat i nějakou drobnou oběť a pronést své přání…

Nedaleko městysu se též vypíná vrch Plachta. Podle pověstí byl vrch místem, kde se scházeli staří Slované k obětování svým pohanským bohům. Ostatně celý tento kraj je prodchnut až hmatatelnou mystickou atmosférou...

napsal Petr Matura

zdroje: cs.wikipedia.org, hrady.cz, cestypamatky.cz, posemberi.cz, savoia.cz.