Čínská kultura, jež bezesporu obohatila celý svět, a to nejen svými četnými vynálezy, které sehrály významnou roli v historii lidstva, měla již za sebou v době, kdy obyvatelé střední Evropy stále ještě žili jako divoši, již dlouhou dobu rozvoje. Přesto i zde najdeme poměrně kruté, barbarské až „divošské“ zvyky…

foto / Unsplash

Jedním z nich je i tradice čínsky poeticky označovaná jako „zlaté lotosy“. Jedná se o umělé zmenšování ženských nohou. Celý tento bolestivý proces, který navíc ženu nadosmrti zbavoval možnosti přirozené chůze, začínal již v útlém dětství. Od věku pěti let byly děvčátkům podvazovány prsty na noze pod chodidlo tak, aby bylo docíleno co nejmenší nožky. Postupně tak docházelo k deformaci nártu i celého chodidla. Takto utvářené drobné nožky byly nezbytností u žen z vyšších společenských vrstev.

Tento zvyk se však postupně rozšiřoval i do neprivilegovaných skupin obyvatelstva. Podvazování nohou děvčátek bylo v Číně zakázáno až se vznikem republiky v roce 1911, navzdory zákazu se však zejména v méně vzdělaných vrstvách obyvatelstva udrželo až do konce čtyřicátých let minulého století. Tato deformace nohou, která znemožňovala volný pohyb žen, totiž zcela vyhovovala patriarchální společnosti ve smyslu udržení žen v domácím prostředí, v područí mužů.

Další neblahou kapitolu v čínské kultuře hrají zcela jistě takzvaní eunuchové, tedy „nemuži“, muži bez pohlavních žláz po kastraci. V Číně žili na dvorech prakticky všech panovníků. Mnozí vládci je využívali nejen k bezpečné obsluze svých početných harémů, ale i k plnění nejrůznějších úkolů hospodářského a rovněž také politického charakteru. Nebyli vázáni rodinnými svazky, a tak byli oddáni pouze jen svému vládci. Císař, na kterého nesmělo dopadnout oko obyčejného smrtelníka, býval často osamělý, v podstatě se jednalo o nejosamělejšího člověka v celé Číně. Eunuchové se tak stávali jeho rádci, důvěrníky i přáteli. Osamělí vládci byli často obklopeni celým zástupem eunuchů. Eunuši byli zkrátka všude. Ti nejlepší z nich pak zastávali i funkce regentů nebo generálů. Bylo však samozřejmě možné najít mezi nimi i mnoho prospěchářů a manipulátorů, kteří neustále kuli pikle a často tak i měnili historii...

Před kastrací byly mužské genitálie potřeny pepřovou vodou za účelem částečné anestezie a pacientovi byl navíc podán opojný čaj. Ležel na vyhřívaném křesle a po otázce, zda je skutečně rozhodnut tento zákrok podstoupit a je-li přesvědčen, že toho nebude litovat, mu byl po posledním uděleném souhlasu odstraněn šourek i penis. Byly mu ucpány a obvázány močové cesty. Kastrovaný muž mohl pít až čtvrtý den po tomto zákroku, kdy mu byl uvolněn močovod. Pak bylo nutné neprodleně se vymočit, jinak hrozilo zarůstání močovodu a následná nevyhnutelná smrt v agonii. Během tisíců let Číňané však v umění kastrace dosáhli až takového mistrovství, že nevydařené operace tohoto typu byly skutečně velice vzácné.

napsal Petr Matura

zdroje: cs,wikipedia.org, svetobeznik.info, wikiwand.com, zoom.iprima.cz.