V desetiletích po pádu sovětského režimu se objevilo hned několik zpráv o setkání s mimozemšťany. Jedno obzvláště děsivé setkání z dřívější doby však vyniká snad více než všechny ostatní. Navíc místo incidentu, pohoří Kavkaz, bylo již nejednou v historii místem častých podivných událostí...

ilustrační foto / Pixabay

Bylo slunečné poledne v létě roku 1948 a hlavním svědkem celé události se tehdy stal chlapec s iniciály V. Z. Společně se svou sestrou a její kamarádkou právě pořádali malý oběd v podhůří. Pozorovali krávy pasoucí se na poli naproti nim. Obě dívky se pak povalovaly na slunci v naději, že se opálí. Hoch se raději vydal o kousek dál do jiné části oblasti a užíval si stínu.

Musel alespoň na chvíli usnout. Krátce po ulehnutí ho totiž probudil pronikavý bzučivý zvuk. Když se probral, všiml si stříbrného předmětu, jenž mu připomínal obrovský obrácený talíř, který se snášel k zemi. Současně se ze spodní strany plavidla vynořily tři "nohy", které se připravovaly k přistání. Po celou dobu se neozýval žádný zvuk kromě pronikavého bzučení, které samo o sobě nebylo příliš hlasité, avšak rozhodně znatelné. Objekt přistál blízko místa, kde se chlapec nacházel. Zvědavost zvítězila nad strachem a on, bojující s nutkáním utéct, dál sledoval vývoj záhadných událostí.

Náhle se otevřely dveře na boku lodi. Zevnitř vyšli tři vysocí humanoidi, každý v přiléhavém stříbrném obleku. Klidně kráčeli k vyděšenému chlapci. Když se k němu přiblížili, jeden z nich ho vzal za paži. Chlapce byl natolik ochromen podivností situace, že je bez jakéhokoliv odporu následoval na palubu lodi.

Jakmile hoch vstoupil na palubu, humanoidi ho vedli chodbou, která nakonec končila v malé místnosti. První, co uviděl, byly klece podél stěny. Uvnitř jedné z klecí byl umístěn divoký medvěd, v další kleci seděla hysterická, křičící žena, zatímco v jiné kleci se zřejmě modlili tři muži.

Hoch byl rovněž umístěn do klece, ve které již seděl jeden muž. Po celou dobu zůstal V. Z. ztuhlý strachem a téměř ve stavu jakéhosi transu. Muž mu tiše řekl, aby zůstal klidný. Brzy poté si pak hoch začal již zcela jasně uvědomovat, co se děje. Byl na palubě "vesmírné lodi" a vysocí "humanoidi" byli mimozemské bytosti. Bylo mu jasné, že stříbrný disk začal stoupat vzhůru a vzdaluje se od jeho sestry...

Současně s tím, jak se loď začala pohybovat, se do místnosti vrátili mimozemšťané. Jeden z nich vyklopil ze zdi operační stůl, zatímco další dva vytáhli z klece jednoho ze tří mužů. Muže, zjevně v oslabeném stavu, položili na stůl - a pak, jako kdyby se vůbec nic nedělo, s chladnou přesností přistoupili k jeho pitvě. Když procedura začala, bylo zřejmé, že muž je naživu. Po dokončení operace byly mužovy orgány uloženy do krabic a "nepořádek" byl odstraněn.

Po pitvě tři bytosti opět opustily místnost. Spoluvězeň v kleci se chlapci představil jako Alexandr, důlní inženýr z uralské oblasti. Pokusil se také komunikovat se ženou a dvěma zbývajícími muži. Všichni ho však ignorovali, pravděpodobně ve stavu hlubokého šoku.

Alexandr a V. Z. nakonec společně vymysleli a uskutečnili plán útěku. Muž zvedl chlapce na horní okraj klece. I když to stálo značné úsilí, hochovi se přece jen podařilo uniknout malou škvírou. Alexandr ho nasměroval k tlačítku na stěně, které otevíralo zámky. To však bylo pro chlapce příliš vysoko. Alexandr si tedy svlékl vrchní část oblečení, stočil do klubíčka a řekl V. Z., aby se na ně postavil jako na stoličku. Ten tak učinil a stiskl tlačítko.

Klec se otevřela a muž se dostal ven. Znovu si oblékl šaty a dvojice uprchla z místnosti. Tiše se opatrně procházeli po lodi. Ke svému překvapení zjistili, že jejich vesmírní únosci spí v oddělené místnosti. Nakonec došli až do "strojovny". Alexandr poškodil jakýsi ovládací panel tím, že na podlahu hodil kovovou krabičku, kterou našli. To však následně způsobilo, že mimozemšťané vtrhli do místnosti, kde uprchlíky rychle přemohli. Jeden z humanoidů k Alexandrovi přitiskl jakousi kovovou tyč, čímž ho okamžitě ochromil.

Následovalo umístění zpět do klece. Nyní je ale už hlídali dva mimozemšťané. Ti však začali s Alexandrem telepaticky hovořit. Zřejmě je zaujala inteligence, kterou projevili při plánování a zorganizování útěku. Mimozemšťané předpokládali, že je Alexandr vědec. Domnívali se také, že důvodem, proč ostatní lidé v klecích neodpovídají na jejich otázky, je skutečnost, že jsou to "lidé nízké úrovně". V případě unesené ženy se navíc domnívali, že během únosu přišla kvůli strachu o rozum.

Z telepatické komunikace nadále vyplynulo, že po atomovém bombardování na konci druhé světové války se mimozemšťané rozhodli provést "hloubkový" výzkum planety a lidstva. Myšlenka plýtvání radioaktivními materiály na bomby jim připadala naprosto šílená, neboť oni tyto materiály využívali jako zdroje energie a za účelem cestování do vesmíru.

Alexandr i V. Z. získali dojem, že právě radioaktivní materiály na Zemi jsou důvodem náhlého zájmu těchto mimozemšťanů o lidstvo. Podle V. Z. se však mimozemšťané skutečně zajímali o Alexandra a o potenciální poznatky, které by jim mohl poskytnout o planetě a lidstvu. Požádali ho, aby se k nim připojil na jejich mateřské lodi. Alexandr souhlasil pod jednou podmínkou, a to, že chlapce a další tři dospělé propustí ze zajetí. Mimozemšťané nakonec neochotně souhlasili. Jejich cesta navíc zřejmě závisela na přesném načasování. Jak se zdálo, najednou se velice narychlo začali připravovat na propuštění svých lidských zajatců.

Když pak o něco později, již jako mladý muž, pracoval V. Z. na rodinné farmě, navštívilo ho několik policistů a také i muž v civilu. V. Z. měl silný dojem, že tento muž v civilu je zřejmě od tajné policie. Na žádnou z otázek, které mu byly položeny, však V. Z. neodpověděl. Měl totiž neodbytný pocit, že by o těchto až neuvěřitelných zážitcích ze svého dětství prostě s „oficiálními“ místy hovořit neměl...

napsal Petr Matura

Zdroje: koroleffsov.ru, tzone.kulichki.com,ufoleaks.su, paranormal-news.ru