Zříceninu hradu Starý Jičín najdeme nad stejnojmennou obcí Starý Jičín v blízkosti města Nový Jičín. Hrad vznikl na konci 12. nebo na počátku 13. století. První písemná zmínka o něm pochází ze 14. července roku 1240. Byl postaven na místě původní dřevěné tvrze a především díky své strategické poloze a výhledu do širokého okolí plnil zejména vojenskou úlohu jako ochrana takzvané Jantarové stezky od Jadranu po Baltické moře.

 

 foto / Petr Matura   

Na kamenité cestě, která vedla k hradu, asi dvacet kroků za křížem, najdeme ve skalnaté cestě dva otisky. Jsou to prý údajně otisky čertovy hlavy a kopyta. K těmto dvěma otiskům se pojí pověst o veliké hostině, kterou kdysi, za dávných dob, pořádal kníže, sídlící na místním hradě. Najednou se však nad krajem přehnala silná bouře. Byla již noc, když k hradu přijel jakýsi bohatý šlechtic a žádal o pohostinství. Jelikož kníže viděl, jaký je nečas, a navíc byl velmi pohostinný, ihned poručil,  aby neznámého pustili dovnitř a náležitě se o něj postarali.

Když se neznámý šlechtic převlékl do čistého šatu, uvedli ho do hodovní síně. Knížeti se šlechtic velice zamlouval, a proto mu nebylo proti mysli, když se začal dvořit jeho dceři. Avšak jeho spokojenost netrvala dlouho. Když onen neznámý s dívkou tančil, upadl jí na zem šátek. Dívka jej chtěla zvednout, avšak náhle uviděla, že její společník má místo nohy kopyto. Zavrávorala a klesla v mdlobách k zemi. Z úst se jí však ještě vydral výkřik: „Ďábel!“

Všichni přítomní strnuli hrůzou. Toho okamžiku čert využil a rychle zmizel z hodovní síně. Sedl na koně a tryskem ujížděl od hradu dolů. Najednou však před sebou uviděl kříž. To se mu stalo osudným. Ztratil rovnováhu a střemhlav sletěl z koně. Náraz byl tak prudký, že po dopadu zůstaly jeho hlava i kopyto vytlačeny ve skále a jsou tam k vidění až do dnešních dnů...

Na hradě byl za dřívějších časů ukryt rovněž také i veliký poklad. O tom slyšel jeden chudý sedlák ze Šenova a chtěl jej získat. Od té chvíle, jak jen mohl, už byl na Starém Jičíně, prolézal tam kdejaké místo a pátral po pokladu. Jednoho dne objevil jeskyňku, kterou hlídal trpaslíček. Ten sedláka prosil o pomoc ohledně vysvobození.

Sedlák slíbil udělat vše, co je potřeba k vysvobození, a trpaslík ho temnou chodbou vedl do velikého sálu, kde uprostřed seděl ctihodný stařec. Trpaslík mu podal hůlčičku a poručil, aby starci odebral vous. Když sedlák začal s plněním úkolu, z dálky se ozvala hudba. Byla silnější a silnější a brzy se v síni objevil zástup jezdců. Za tímto zástupem se hnal mužíček na strašlivě chrochtajícím divokém kanci.

Sedláček, který doposud neprojevoval žádný strach, byl nyní trpaslíky veden do malé jeskyně. Tu osvětlovala záře ohně, jenž hořel v rohu této místnosti. Tady měl sedlák za úkol vykopat hlavu mrtvoly, hluboko v zemi ležící. Té hlavě musel vyjmout zuby a vhodit je do ohně. Jakmile tento rozkaz vyplnil, ozvala se strašlivá rána. Sedlákovi od ní zalehlo v uších tak silně, až upadl do bezvědomí. Když se probral, viděl, že leží na úpatí kopce. Před ním stál trpaslík a v ruce držel klobouk plný vzácných pokladů. „Přijmi odměnu za tvou odvahu,“ pravil a zmizel...

Areál hradu Starý Jičín je přístupný celoročně zdarma.

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, hradstaryjicin.cz cs.wikipedia.org aj.