Po hradech a zámcích jsou snad mlýny nejčastějším působištěm přízraků a paranormálních jevů vůbec. Velmi dobře je to vidět v pohádkách, kde strašidelný mlýn často obývají čerti, vodníci a jiné tajemné bytosti. Faktem je, že mlýny jsou skutečně poměrně častým dějištěm tragických nebo strašidelných událostí. Někteří z psychotroniků to vysvětlují těsnou blízkostí silného vodního zdroje. Podívejme se blíže na některá z těchto strašidelných míst.

ilustrační foto / Unsplash

Nedaleko vesnice Ostružná se v Rajském údolí při řece Ostružná nachází mlýn založený v 19. století. Toto místo se stalo dějištěm tragické události. V únoru roku 1925 se mlynář Martin Majdl odebral se svojí ženou na mši. V mlýně zanechal svého devítiměsíčního syna, jehož hlídala babička. V mlýně se také nacházel čtrnáctiletý čeledín Ignác Jaroš. Mlynář tak měl pocit, že je o mlýn i jeho synka postaráno. Bohužel si však osamocenou budovu vyhlédl zloděj, který se toulal po okolí. Když viděl, že mlynář opustil dům, vnikl dovnitř a připravenou sekerou nejdříve zabil mlynářovu matku. Čeledín, přilákaný hlukem, se stal jeho druhou obětí. Z nevysvětlitelných důvodů pak neušetřil ani devítiměsíčního chlapečka. Poté z mlýna odcizil peníze a boty patřící mlynářovi. Po návratu šokovaný pár zahájil pátrání a přivolal četníky.

Vrah byl brzy dopaden, a to zejména díky dvěma chlapcům, kteří viděli podezřelého muže toulat se v lese. Vrah se jmenoval Bedřich Krása a byl odsouzen na dvacet let těžkého žaláře. Mlynář se poté ze žalu oběsil. Mlynářova žena se začala stranit lidí a psychicky onemocněla. V roce 1975 pak i ona spáchala sebevraždu. Dědicové mlýn prodali, avšak lidé na všechny tyto tragické události dodnes nezapomněli. Vypráví se, že ještě i dnes se z mlýna ozývá nářek a dětský pláč. Senzibilní lidé tu vnímají velmi negativní energii a doporučují místo nenavštěvovat. Duše bývalých nešťastných obyvatel tak asi doposud stále ještě nenacházejí klid…

Z poněkud jiného soudku je pověst o mlýnu, který sice již nestojí, ale v základech mlýna vyrostla roku 1902 prvorepubliková výletní restaurace Čertův mlýn. Mlýn se nacházel nedaleko města Nový Jičín, takže se jednalo o oblíbené výletní místo. Jak získala restaurace své jméno? Kojetínský mlýn, postavený počátkem 19. století, byl prý totiž údajně působištěm čerta. Podle pověsti se na konci třicetileté války vracel přes Starý Jičín domů vysloužilý voják. Protože se už blížil večer a on ztratil směr, poptával se lidí na cestu. Ochotně mu ji ukázali, ale zapřisáhli ho, aby si nezkracoval cestu přes Svinec. Říkali mu, že u silnice tam stojí mlýn, kde přes dvacet let již nikdo nebydlí a navíc v něm také i straší. Kdo ve mlýně zůstane přes noc, živý se prý rána nedočká. Nikoho z těch, co to zkoušeli, údajně již nikdy nikdo neviděl...

Jenže voják měl pro strach uděláno. Před večerem si v Jičíně vyprosil několik voskových svící, provaz z lipového lýčí a za soumraku se vypravil k polorozbořenému mlýnu. Vstoupil do nepořádkem zaházené světnice, sedl si na židli, zapálil svíčku a do ruky si připravil provaz. Kolem půlnoci najednou zašuměla voda ve vantrokách, mlýnské kolo zaskřípalo a dalo se do pohybu. Za velkého rachotu mlel mlýn naprázdno. Vtom se zčistajasna začaly ke světnici blížit kroky.

Voják zpozorněl. Dveře zaskřípaly a objevil se myslivec s dlouhým pérem za kloboukem. „Již pět let jsem neviděl živého člověka, copak hledáš v mém domě? Ty se nebojíš, když jsi v tato zlopověstná místa zavítal?“ pronesl myslivec. „Vím - a proto jsem zde,“ odvětil voják. „Hledáš nocleh? Dostaneš dobrý nocleh. Pojď za mnou,“ vyzval ho myslivec. Sotva se však otočil, hodil přes něj voják lýkový provaz a mocným trhnutím povalil myslivce k zemi. V ten okamžik se myslivec proměnil v odporného čerta, řval a cukal sebou, ale nic mu to nepomohlo. Darmo ďábel hrozil a obratem zase sliboval. Voják svázaného čerta popadl a dovlekl k mlýnskému kolu, aby mu dal za vyučenou. Vtom někde v Kojetíně zakokrhal kohout a čert se rozplynul. Od té doby se už nikdy neukázal a vděčná vrchnost mlýn darovala statečnému vojákovi, z něhož se stal dobrý mlynář.

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, krasybeskyd.cz, penzionkvilda.cz, cs.wikipedie.org.aj.