Zámek Jezeří najdeme v Krušných horách, asi dvanáct kilometrů od města Litvínov. Na místě dnešního zámku v pradávných časech sídlili Keltové, slovanské kmeny a poté zde stával i středověký hrad, založený ve druhé polovině 14. století. Prvními doloženými majiteli hradu jsou pánové z Rvenic. Roku 1513 získal hrad Mikuláš Hochhauser z Hochhausu, který hrad přestavěl na zámek.

 

foto Petr Matura

Dalším výrazným datem je pak rok 1646, kdy zámek zachvátil mohutný požár. Rekonstrukce trvala dlouhé roky, ale na zámku jako kdyby ležela kletba. Když se 25. září 1713 vracel na zámek z lovu tehdejší majitel Oldřich Felix z Lobkowicz, spatřil ho v plamenech. Začal tedy ještě téhož roku s obnovou, ale sotva se dočkal konce rekonstrukce, umírá tragickou smrtí v roce 1722.

Další temná minulost se tady odvíjela za druhé světové války. Tehdy se zde usídlil nejprve štáb "SS-Leibstandarte Adolf Hitler" a po jejich odchodu se ze zámku stalo vězení, zámek byl natřen maskovací barvou a hlídán služebními psy. Zámek byl obklopen ostnatými dráty nabitými elektrickým proudem a v podstatě se z něj stal malý koncentrační tábor. Po válce byl zámek krátce navrácen původním majitelům, ale po zestátnění majetku v něm sídlilo několik státních institucí, za nichž se ze zámku stávala ruina. V 70. letech minulého století zámku dokonce hrozilo i zbourání, a to kvůli těžbě.

Není tedy divu, že po tak temné minulosti se do zámku otiskla negativní energie. Na zámku prý například obchází duch pátera Tobiáše. Ten měl svůj život ukončit skokem ze zámecké věže. Důvodem byl protest proti popravám vzbouřenců za selské rebelie. Podle jiné verze byl Tobiáš původně italským šlechticem, který se stal poustevníkem poté, co v Itálii zabil muže v souboji o jednu dámu. Údajně se za tento svůj hřích chodil kát do zámecké kape, kde byl nakonec nalezen svými pronásledovateli a ubodán. Jeho neklidná duše prý bloudí zámkem dodnes a náhodnými svědky byl spatřen i v moderní době.

Na tomto zámku však najdeme i pozitivní záhadu. Prý se zde ukrývala monstrance s relikvií trnu z Ježíšovy trnové koruny. Dostala se sem údajně za doby Přemysla Otakara II. Barokní schránka k ní byla zhotovena v 18. století rodem Lobkowiczů a tato relikvie měla zůstat na Jezeří. V období Velikonoc se k ní prý konaly velké poutě.

Až do dnešních dnů se však neví, kde přesně se zde monstrance nachází. Podle některých badatelů je zazděna ve zdech zámku, protože se vyprávělo, že z vesnice sem přijížděl zedník. Tomu zavázali oči, on vyzdil monstranci, jež se zapůjčila na pouťové dny, a poté se opět zazdila.

Nedaleko zámku najdeme v lese rovněž i torzo kaple, které se přezdívá ,,Čertova kaple“.  Autorem této barokní kaple byl italský architekt Andreas Altomonte (1699–1780). Stavba však nebyla nikdy dokončena, jelikož se několikrát zřítila klenba. Mohutné sloupy se dodnes povalují vedle zříceniny, která působí velmi depresivním dojmem.

Pověst vypráví, že kaple nebyla nedokončena kvůli smrti stavitelů. Majitel zámku Jezeří Ferdinand Josef z Lobkowicz chtěl vybudovat kapli s trnem z Kristovy trnové koruny, ze které by se stalo poutní místo. Během stavby jej však usmrtil padající kámen. Jeho bratr Oldřich Felix z Lobkowicz ve výstavbě pokračoval, avšak i on byl smrtelně zraněn stromem pokáceným na stavební dříví. Klenbu kaple prý zničil ďábel v podobě velkého černého jelena. Podle některých psychotroniků se zde skutečně nachází negativní energie.

Nad zámkem však najdeme ještě i další zajímavost. Tou je kámen, dnes některými badateli nazývaný ,,Obětní kámen“. V sedmdesátých letech minulého století byl dokonce zkoumán archeology, kteří nalezli střepy nádob asi z roku 1800 př. n. l. Je jen náhodou, že nedaleko kamene se nachází kříž, jenž připomíná tragickou smrt dvou dětí, které zde roku 1868 umrzly ve sněhové vánici? Vezme si snad čas od času domnělé obětní místo svou oběť?

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, mostecky.denik.cz, www.e15.cz, sakralnipamatky.cz