Upírské příběhy jsou po celém světě vděčným tématem jak pro spisovatele, tak i pro filmaře. I když upíři jsou známi již odedávna, zřejmě nejvíce toto téma proslavil spisovatel Bram Stocker se svým románem Dracula, který se do dnešních dnů dočkal již mnoha zpracování.

foto / Unsplash

Bram Stocker pro svůj fiktivní příběh využil historickou postavu rumunského vládce Vlada Tepeše, jehož osoba je skutečně obestřena mnoha záhadami. V Rumunsku je však tento šlechtic uctíván jako národní hrdina, a to zejména díky svému boji proti Turkům. Málokdo však ví, že svého upíra má rovněž i Chorvatsko - a navíc se v podstatě jedná o postavu ještě daleko děsivější... Byl jím Jure Grando Alilović nebo Giure Grando, jenž se narodil v roce 1579 v oblasti Istrie, která se dnes nachází v Chorvatsku. Jure byl vesničan žijící v malém městečku Kringa. Roku 1656 tento vesničan zemřel na jakousi chorobu, ale to zcela jistě neznamenalo jeho definitivní odchod...     

Šestnáct let po své smrti prý tento muž vstával z hrobu a budil ve své vesnici nevýslovnou hrůzu. Jure se také zjevil své bývalé ženě v její ložnici. Ta později vyprávěla, že Jure vypadal, jako kdyby se usmíval a lapal po dechu. Měla prý z něj až nevýslovný strach. Vesnický kněz Giorgio zjistil, že pokud tento nemrtvý v noci někomu zaklepe na dveře, tak dotyčný  do několika dnů zemře. Jelikož se upírův teror neustále stupňoval, pokusil se jeden z nejstatečnějších vesničanů upíra zabít probodnutím srdce hlohovou tyčí. To se ovšem bohužel nepodařilo, protože se tyč odrazila od upírovy hrudi. Jedné noci se pak na hřbitov vydalo devět lidí s lampami, křížem a hlohovou holí. Vykopali Jurovu rakev a našli dokonale zachovalou mrtvolu, navíc se spokojeným úsměvem na tváři. Znovu se tedy pokusili probodnout upírovo srdce, avšak hůl nedokázala proniknout jeho masem.      

foto / Unsplash

Po několika vymítacích modlitbách pak jeden z vesničanů oddělil upírovi hlavu od těla. Upír příšerně zaječel a z rány začala vytékat krev. Podle lidové legendy se po tomto zákroku do kraje konečně vrátil klid a mír. Avšak jak vše bylo doopravdy, to se již pravděpodobně nikdy nedozvíme...     

Existují ale rovněž i jiné názory, například takové, že si vdova démona jednoduše vymyslela. Ale co ti ostatní, vystrašení lidé? A místní kněz prý zase naopak údajně tvrdil, že je potřeba připustit, že byly, jsou a stále navíc vždy i budou věci, které prostě nelze vysvětlit… Ať už však tomu bylo jakkoliv, první písemnou zprávu o Grandovi sepsal jeho současník Janez Vajkard Valvasor, slovinský cestopisec a historik. Ve svém díle o patnácti svazcích, nazvaném Sláva vévodství Kraňského, které vyšlo v roce 1689 v Německu, Valvasor vypráví děsivý upírský příběh, který slyšel, když navštívil Kringu. Tuto legendu v moderní době navíc oživil rovněž také i chorvatský spisovatel Boris Perić, jenž prozkoumal starou legendu a na její motivy následně napsal knihu „Vampir“.

napsal Petr Matura

zdroje : croatia.hr, turistickeprice.hr aj.