Městečko Brtnice, ležící v údolí stejnojmenné říčky na Jihlavsku, působí na návštěvníky romantickým dojmem. Až do třicetileté války Brtnice patřila k nejbohatším městům na Jihlavsku. Toto město bylo zmiňováno již v roce 1234 za panování Václava I.
V Brtnici se dodnes nachází mnoho zajímavých pamětihodností. Jednou z nich je i brtnický most, vyzdobený nádhernými barokními sochami svatých. Jejich pravděpodobným autorem je sochař, řezbář a zdejší rodák David Lipart. Kromě světců, jako je František Xaverský, sv. Florián nebo Jan Křtitel, se na mostě nachází také socha sv. Rocha, ochránce před morem.
Brtnice zámek / foto Petr Matura
Roku 1715 dorazila ,,černá smrt“ do městečka Brtnice. Město bylo okamžitě na rozkaz vrchnosti uzavřeno oddílem dragounů, lidé uvěznění ve městě zažívali podobná tvrdá opatření jako my nedávno. Občané spolu mohli mluvit pouze jen na vzdálenost dvaceti kroků a vycházet se smělo jen se speciálním pasem, který potvrzoval, že jeho držitel nebyl v místech zasažených morem. Nemocní byli zavíráni do lazaretu a jejich majetek spálen. Tato opatření trvala mnoho měsíců.
Právě v této době tvořil David Lipart zmíněné sochy a mezi nimi i sv. Rocha. Existují-li náhody - nebo zda se snad jednalo o zásah z nebes, nevíme, ale mor skončil přesně na den sv. Rocha 16. srpna 1715. Pomohlo tedy městu vytvoření sochy tohoto světce - nebo je vše skutečně jen pouhá náhoda? Karanténa však pro jistotu tehdy byla odvolána až v prosinci roku 1715.
Mor nepřežilo asi dvě stovky lidí, což bylo na Brtnici, čítající před vypuknutím ,,černé smrti“ necelých pět stovek osob, skutečně hodně. Na památku zesnulých a jako poděkování za zastavení moru se tu od 18. století konalo děkovné procesí a od dvacátých let minulého století se také každé čtyři roky konal „Morový průvod“, kdy se v procesí nesly lebky a kosti. Za nimi pak kráčela černě oděná postava s tmavým závojem na obličeji.
Brtnice most / foto Petr Matura
V Brtnici se též nachází rozsáhlý zámek, původně hrad založený Valdštejny v první polovině 15. století. K brtnickému zámku se váže strašidelná legenda. Ta vypráví, že v zámku kdysi žil adjunkt, který vedl zhýralý život. Jednou na něj dolehla tíha jeho hříchů natolik, že vzal pušku a zastřelil se. Když přišel den pohřbu a sebevraha nesli na hřbitov, spatřili lidé ku svému zděšení adjunkta v okně zámku, jak vyhlížel ven a pekelně se chechtal.
Další strašidelná pověst vypráví o jakémsi lesmistrovi, který velmi krutě zacházel s poddanými. Nepřál nikomu ani trochu dřeva z lesa a každé provinění trestal velice přísně. Asi proto po své smrti ani v hrobě nenalezl klid. Chodil prý v zámeckém stromořadí, pokřikoval a znepokojoval lid. Někdy se také přidružil k chodcům a cestou je beze slova doprovázel. Jednou dokonce šel s knězem až do fary, služku doprovázel ze zámku ke sklepu - a stále tak dával vědět, že nedošel klidu a pokoje. Klid údajně nalezl až v okamžiku, kdy ho kněz zažehnal. Lidé si vyprávěli, že jeho tělo nebo možná pouze jen hlava nyní odpočívá u kapličky stojící v lese na cestě ke Stonařovu, kam prý jej po zažehnání údajně zakopali.
Přidejme ještě jednu strašidelnou legendu. Ta vypráví, že se kdysi dávno pohádal tehdejší místní farář se svým kaplanem. Ještě než byl spor urovnán, farář zemřel a nestihl se s kaplanem smířit. Ten od té doby několikrát viděl mrtvého faráře, jak se k němu blíží. Když šel jednoho dne kaplan na věž, zjevil se mu farář a vypadal, jako kdyby ho prosil o odpuštění. Ani dolů z věže ho nechtěl pustit. Jindy šel kaplan procházkou kolem hřbitovů a opět se mu farář zjevil a podával mu ruku k usmíření. Kaplan, jenž se již dlouho na faráře nezlobil, stále přemýšlel, jak by mu zjednal klid. A tak se začal vroucně modlit a nechal sloužit i mši svatou za zklidnění farářovy duše. Teprve poté zřejmě farář konečně nalezl klid a více se již neobjevil.
O tom, že obdobné případy nemusí odrážet pouze jen lidovou fantazii, svědčí rovněž také i fakt, že i v naší moderní době dochází k podobným paranormálním jevům. Například známý bylinkář a ,,lovec duchů“ Jaroslav Drábek z Brna má s takovými případy skutečně bohaté zkušenosti...
napsal Petr Matura
zdroje :zjihlavy.cz, hrady.cz, M.Trávníčková: 52 magických výletů, cs.wikipedia.org aj.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.