Afriku mají milovníci záhad spojenou zejména s původními obyvateli a jejich magií. Například na jihu Afriky však najdeme také novodobé záhady, které se rozhodně vyrovnají i těm evropským.

ilustrační fotografie: Unsplash

Kupříkladu ve městě Mitchells Plain v Jihoafrické republice se na silnici Spine Road zjevuje přízračný motorkář. Ke zjevení má docházet nejčastěji v pátek večer, a to krátce před půlnocí. Za klidné bezvětrné noci je slyšet řev motoru, ale samotného jezdce vidělo jen několik lidí. Zvláštní je, že přízračný motocykl nepřestává zrychlovat. Zajímavá je rovněž i skutečnost, že zvuk se nevzdaluje, jako kdyby jezdec stále jel po mostě, který je součástí trasy vedoucí až do Blue Downs.

Podle místních lidí se má jednat o ducha motorkáře, který kdysi na úpatí mostu havaroval se svým motocyklem značky Harley Davidson a na místě zemřel.

Další děsivá záhada nás zavede do Claremontu, konkrétně na místní hřbitov. Psal se rok 2014, když těsně před Halloweenem dostali dva přátelé nápad navštívit místní hřbitov. Pravděpodobně čekali jen příjemné vzrušení z návštěvy tajemného místa. Jeden z nich začal na hřbitově pořizovat fotografie a při kontrole displeje fotoaparátu si všiml, že snímek je pokryt zvláštními koulemi, které záhadologové nazývají orby. Podle skeptiků jde nejčastěji o zrnka prachu, ale to nevysvětluje, že na jednom snímku se objevila postava muže s bílým plnovousem v jakémsi červeném obleku. Muži později zjistili, že jde o sira Johna Moltena, prvního premiéra Kapské kolonie, jenž je na hřbitově pohřben, což muži předtím nevěděli. Zajímavostí je, že sir Molteno byl proslulý svým bílým vousem a vojáci v té době skutečně nosili rudou uniformu.

Neméně zajímavé příběhy souvisí s místními mořskými pannami. Mořské panny jsou dnes často ve filmech popisovány jako hodné. Avšak ne všechny mořské panny jsou takové. V britském folkloru se například traduje, že se v jejich případě jedná o špatné znamení, a ve východní Evropě prý zase jde o nemrtvé nevěsty, které se utopily a svádějí muže ke stejnému osudu.

Podle místních příběhů se však jimi hemží přehrada Karoo Bufeljags. Místní lidé poukazují na několik neoznačených hrobů kolem břehů přehrady, které mají patřit mužům, vylákaným na jistou smrt právě mořskými pannami. Starousedlíci dodnes věří, že tito tvorové svádějí muže svou krásou a napojují se tak na jejich psychiku.

Další zvláštní záhada se váže k parníku jménem Waratah, který vyplul koncem července 1909 z jihoafrického Durbanu. Na jeho palubě bylo 211 lidí. Parník byl díky osmi vodotěsným komorám považován za nepotopitelný. Zajímavý je už sám fakt, že toto jméno, které vzniklo podle názvu květiny rostoucí v Novém Jižním Walesu v Austrálii, neslo několik jiných lodí, jejichž osud byl vždy tragický...

Cosi nedobrého asi tušil jeden z pasažérů lodi jménem Claude Sawyer. Ten se později přiznal, že ho ke změně plánu přinutil muž držící v ruce zkrvavený meč, jenž se mu několikrát zjevil ve snu. Zjevení působilo naléhavým dojmem, a tak to Sawyer považoval za varování před něčím zlým. Zřejmě udělal dobře, jelikož loď, která 26. července 1909 opustila Durban, nikdy nedoplula do svého cíle. Naposledy byla viděna o den později jiným parníkem, podle jehož svědectví byla loď v pořádku a na moři nehrozila žádná bouře ani jiná nebezpečná situace. Waratah měl do Kapského Města dorazit 29. července, ale beze stopy navždy zmizel. Nikdy nebyla nalezena ani jediná část vraku nebo tělo některého z pasažérů. Co se tedy ve skutečnosti stalo? Proč se nikdy nenašel jediný důkaz o ztroskotání? Možná za záhadným zmizením tohoto parníku stojí nějaké paranormální síly...

napsal Petr Matura

Zdroj: captownmagazine.com