Co se historie a objevení adršpašského skalního města týče, po dlouhá staletí o něm lidé příliš nevěděli. Místní obyvatelé se o tomto jedinečném přírodním úkazu nezmiňovali, neboť jim skály v dobách ohrožení a válek poskytovaly bezpečný úkryt.

foto: Petr Matura

Turistika se zde začala rozvíjet až kolem roku 1700, kdy do Adršpachu přijížděli první návštěvníci ze Slezska. Cesta vedla pouze k Malému vodopádu, kde bylo možné odpočinout si u několika stolečků na takzvaném Velkém náměstí. V roce 1820 byla pro veřejnost zpřístupněna cesta k Velkému vodopádu. Tuto skutečnost nám dokládá i nápis na kameni.

Velký vodopád byl velkou atrakcí a je tomu tak dodnes. Padá přímo k nohám přihlížejících turistů z výšky šestnáct metrů. Místní zajímavostí je rovněž i skalní jezírko, vybudované kolem roku 1800. Další části prohlídkového okruhu byly zpřístupňovány později. Adršpašské skály v minulosti navštívilo i mnoho známých osobností, například Johann Wolfgang von Goethe zde pobýval v roce 1790. Jeho památce je věnována rovněž i busta, umístěná nedaleko Velkého vodopádu.

K tomuto místu se vztahuje taktéž i několik pověstí. Podle jedné z nich v roce 1820 skály navštívili dva mladí Angličané. Chtěli zde zažít nějaké strašidelné dobrodružství, a tak se rozhodli, že tady prožijí bouřku. Osm dní však čekali marně. Teprve až devátý den se na obzoru zvedla mohutná mračna a spolu s nimi přišla obrovská bouře. Oba dobrodruzi vyhledali úkryt pod skalním převisem. Najednou nedaleko nich uhodil blesk, převis se uvolnil a s přímo ohlušujícím rachotem se zřítil před oba k smrti vyděšené muže. Nic se jim sice naštěstí nestalo, ale na památku této události nechali do spadlého kamene vytesat letopočet 1820 a symbol dvou zkřížených kladívek, jenž má připomínat, že oba mladíci byli studenti geologie. V rámečku nahoře býval kdysi rovněž i nápis „Bůh varoval a trestal“.

Adršpašské skalní město tvoří labyrint věží a soutěsek, jímž se proplétá řeka Metuje. Každý výraznější útvar má své jméno; mezi nejznámější patří Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Džbán nebo Sloní náměstí.

Další skalní města objevíte na blízké stolové hoře Ostaš, kde vás značené cesty provedou Dolním a Horním labyrintem přes Kočičí skály s Kočičím hradem a Výří bránu až ke Krtičkově vyhlídce. Ta nese jméno Antonína Krtičky (1879–1952), knihaře, knihkupce, spisovatele a sběratele regionálních pověstí z Police nad Metují, který se zasloužil o propagaci skalních měst jako nikdo jiný. Psal průvodce, vyhledával a označoval nové turistické cesty a byl neúnavným průvodcem mnoha výprav do skal.

Na Ostaši prý žili rovněž i trpaslíci, ostatně stejně jako údajně též v mnoha dalších skalách. Z husitských dob zde má také prý být tajná mincovna, ukrytá v doposud neobjevené jeskyni. Mince se zde měly vyrábět ze stříbrných a zlatých nádob. Podle místních legend je část pokladu důkladně skryta kdesi na Ostaši... Na Ostaš se projdete příjemnou procházkou. Trasa začíná v osadě Ostaš a povede vás po modré turistické značce až na vrchol hory.

foto: Petr Matura

napsal Petr Matura

zdroje: adrespach.cz. cs.wikipedia.org, skalyadrspach.cz broumovsko.cz aj.