Kostelní Hlavno je nenápadná obec, nacházející se nedaleko Mladé Boleslavi a Lysé nad Labem. Tato malá obec má však bohatou historii a váže se k ní mnoho tajuplných legend. Má dokonce i svoji vlastní Bílou paní. Ta se měla zjevovat u kapličky, která dodnes stojí vedle silnice vedoucí k obci Hlavenec. Kaplička byla pravděpodobně postavena k uctění památky vojáků, padlých za dob třicetileté války a pohřbených na tomto místě. Při kopání jámy zde prý kdysi bylo nalezeno skutečně poměrně velké množství kostí.

Kostelní Hlavno: foto Petr Matura

U kapličky se má dodnes každý podvečer zjevovat duch ženy, který se zde chvíli zdrží a pak zmizí. Vyprávělo se, že je to žena nebo milá jednoho z vojáků, kteří zde byli pohřbeni. Duch sice nikdy nikomu neublížil, ale lidé se tomuto místu vždy raději vyhýbali.

Dalším děsivým příběhem z Kostelního Hlavna je jistě ten o fextovi. Slovo fext pochází z německého slova fest – tedy pevný. V lidovém jazyce označuje člověka, který měl za svého života mimořádné schopnosti - a především byl nezranitelný. Po smrti se jeho tělo nerozkládá a zůstává neporušené.

A takový člověk měl kdysi žít na místním statku. Vypráví se, že se jednalo o bývalého vojáka, který si po opuštění vojenského řemesla našel živobytí právě v této obci. Byl to prý samotářský podivín, takže se mu lidé obloukem vyhýbali. Když však dlouho nevycházel z domu, lidé nakonec vnikli do stavení a tam ho našli mrtvého. Tělo tedy odnesli do místní márnice nedaleko kostela a čekali, až se dostaví farář. Jelikož však v obci dlouho nikdo neumíral, nakonec na odložené tělo zapomněli. Když pak jednou přišli do márnice, našli úplně seschlé tělo, jehož se tak báli, že ho nechali na místě pohozené.

ilustrační foto: Pixabay

Když se po nějakém čase od této události, během války, v okolních vesnicích nacházel pluk kyrysníků, vyprávěli místní lidé ze Sudova Hlavna vojákům přímo hrůzostrašné historky o tomto fextovi v umrlčí komoře. Jeden kyrysník se v hospodě chlubil, že se fexta nebojí a že by ho třeba ihned, teď v noci, sem do hospody přivezl. Sousedé mu odporovali a uzavřeli s ním sázku o sud piva.

A skutečně! Statný voják byl za chvíli zpět i s fextem. Posadil kostlivce k sudu piva a dal mu do ruky plecháč, aby se z výhry také napil. Když byla sázka dopita, voják vsedl na koně, fexta posadil před sebe a vyjeli ze Sudova Hlavna. Avšak voják se dlouho nevracel. Šli ho tedy hledat. Při měsíčku viděli, jak se v poli pase jeho kůň a naproti myslivně našli uškrceného kyrysníka. Na hrdle  měl prý temné skvrny. Lidé věřili, že ho fext uškrtil. Vojáka pochovali na hřbitově a fexta pohřbili pod kamenné schody u kostela. Od těch dob fexta již nikdo neviděl. A na památku tohoto vojáka stojí u silnice u Sudova Hlavna křížek.

Mezi Kostelním a Sudovým Hlavnem odbočuje do polí tzv. krchovská stezka. Zde se také nacházel další hromadný hrob padlých vojáků. Pověst vypráví, že na tomto místě se zjevují přízraky bezhlavých mužíčků. Jeden čeledín sedláka Syrového jel prý kdysi s prázdným vozem z Kostelního do Sudového Hlavna a když dojel ke krchovské cestě, začali se koně plašit, frkali a zastavili se. Když se čeledín otočil, aby věděl, co se děje, zjistil, že mu do vozu naskákalo plno bezhlavých mužíků. Vypřáhl tedy koně, sedl na jednoho z nich a zděšeně ujížděl domů, kde vypravoval, co se mu stalo.

Mezi Dřísy a Sudovým Hlavnem se také kdysi rozkládaly močály. Na nich se prý zejména na podzim údajně objevovala tajemná světélka. Jednou navečer šel jakýsi Stránský ze Sudova Hlavna do Dřís ke svému švagrovi vypůjčit si necky. Když se pozdě vracel domů, objevila se náhle v pastvách světla a začala kolem něj divoce tančit. Stránskému se hrůzou zježily vlasy na hlavě. Tanec světel byl stále divočejší. V zoufalství padl chalupník na zem a přiklopil na sebe necky. Ale světla tančila dál i po neckách. Ráno chalupník uviděl na spodku necek vypálené stopy. Po tomto hrůzném zážitku mu prý hrůzou zbělely dokonce i vlasy.

V okolí se pak údajně taktéž zjevoval přízrak černé kobylí hlavy se žhnoucíma očima. Je až s podivem, kolik děsivých pověstí se dochovalo z jinak poměrně malé, nenápadné vesničky a jejího okolí. Že by vše mohla být jen pouhá lidská fantazie?

napsal Petr Matura

zdroje: M. Stejskal: Labyrintem tajemna, wikipedia.org, kostelnihlavno.cz aj.