Jihomoravský zámek Vranov na Dyjí, nacházející se nedaleko Vranovské přehrady, je oblíbeným cílem turistů. Toto místo se může pyšnit skutečně velmi bohatou historií. Na místě, kde  dnes leží malebný, rozsáhlý zámek, stával již kolem roku 1100 hrad, zmiňovaný také v Kosmově kronice. 

 

foto Petr Matura

Na současném vzhledu zámku má zásluhu císařský tajný rada a přísedící moravského zemského soudu říšský hrabě Michal Jan II. z Althannu, který Vranov kupuje opět pro svůj rod v roce 1680 a zahajuje přestavbu hradu na honosné sídlo.

Hrad má díky své mnohasetleté historii celou řadu temných tajemství. V 19. století, kdy sídlo patřilo polskému rodu Mniszků, se prý v bývalé hradní věži praktikovaly obřady černé magie. Členové tohoto rodu se totiž velmi aktivně věnovali magii, mystice a kabale. V jednom z místních salonků můžeme dodnes vidět zbytky kabalistických symbolů zde vymalovaných.

Pod hradem se také podle místní legendy nacházejí tajné chodby, které vedou až na blízký hrad Cornštejn. V těchto chodbách prý byly v době ohrožení uloženy rovněž také i cennosti a je tak docela možné, že část pokladu je dodnes ukryta kdesi v podzemí.

Paranormální úkazy se vyskytují také na hradbách, kde na zbytcích hradního opevnění občas v noci vyšlehnou jakási fosforeskující světla. Tento jev má doprovázet ženský nářek. Mnoho svědků zde také spatřilo mlžné postavy, které někdy světélkovaly. Jindy náhodný svědek v těchto místech viděl přízračnou lidskou lebku.

Nedaleko zámku se v lese nachází kaplička, kterou dala v roce 1806 nad místní studánkou postavit manželka polského pána na Vranově - hraběnka Felicie Mniszková. Studánce se pak podle hraběnčina jména začalo říkat Feliciina studánka. Ve skalní jeskyňce, ze které pramen vyvěrá, podle místní legendy údajně sídlila dobrá vodní víla, která vodu učinila zázračně léčivou. Proto se sem mnoho lidí chodilo uzdravovat.

Jednou prý tato víla varovala před účastní na honu tehdejší zámeckou paní. Ta bohužel varování dobrého ducha neuposlechla a při lovu zahynula tragickou smrtí. Její duch se prý proto stále zdržuje v okolí zámku.

Další nevysvětlitelné záhady pak obestírají nedaleký kostelík. Ke kostelu se váže pověst o zázračném oltářním obraze Panny Marie, který když byl v době obrovského sucha roku 1730 nesen v čele modlícího se procesí, způsoboval déšť. Pověst navíc objasňuje také i původ obrazu. Nechali jej namalovat podle malého obrázku, který dostal císař Karel VI. ve Vranově od malého chlapce, jenž se tehdy na několik dnů ztratil a poté se objevil s podobiznou bohorodičky, přičemž hovořil jako dospělý.

O vranovské faře se navíc vypráví, že tam ještě ve druhé polovině 20. století strašilo. Z místností se prý ozývaly různé podivné zvuky. Údajně se jednalo o ducha jistého pana Ferdinanda, který se u fary před dávnými lety oběsil...

Vranov nad Dyjí má také svůj Šibeniční vrch. Ke kopci s temnou minulostí se vztahuje zase pověst o zločinném čeledínovi Petrovi z Vranova, který kudy chodil, tudy páchal zlo, jež mu však nikdy nikdo nedokázal, a tak na šibenici končili nevinní lidé. Jednou na něj konečně přišli, byl zbičován a pohozen do příkopu v bláhovém domnění, že vypustil duši. Petr se však odsud vydrápal a doplazil se až na Šibeniční vrch. Zde v temné noci potkal samotného ďábla, jemuž za příslib nekonečného bohatství vlastní krví upsal duši. Petr tedy páchal zlo vesele dál a pro peníze chodil vždy na Šibeniční vrch. Jednou ho však prý ďábel náhle svrhl ze skály a ukončil tak jeho řádění...

napsal Petr Matura

zdroje: wikipedia.org, hrady.cz, zamek-vranov.eu aj.