Obec Doubravčice se nachází v okrese Kolín, asi osm kilometrů od Českého Brodu. Ačkoliv se jedná o celkem nenápadnou obec, má velmi bohatou historii. Obec totiž byla hraničním územím pro kmeny Čechů a Zličanů. Doubravčické hradiště bylo pravděpodobně zničeno v bojích s kmenem Čechů, a to někdy v polovině 9. století. Bývalé místní hradiště je považováno za jedno z nejstarších slovanských opevněných sídlišť v Čechách. Toto místo bylo osídleno již v době bronzové, první opevněné hradiště se datuje do doby železné/halštatské (500 př. n. l.).

fotografie:  Petr Matura

Na místě hradiště vznikl někdy po roce 1457 hrad, který do roku 1421 patřil cisterciáckému řádu ve Skalici. Kolem roku 1452 se však uvádí již jako pustý. Místu se říká Na zámkách, Šember nebo na Starých zámkách.

Pověst vypráví, že z bývalého hradu vede tajná chodba až do Kostelce nad Černými Lesy. Údajně se v ní nachází obrovský poklad šperků a drahokamů. V roce 1689 se jej pokoušel nalézt farář z kostela sv. Jindřicha v Praze. Boží muž prý však poklad nenašel. Na Velký pátek se zde údajně zjevuje přízrak podivného mužíčka s pytlem plným dukátů, který jím neustále třepe. Občas se zde také na cestě od hradu do Kostelce nad Černými Lesy zjevuje přízrak černého kočáru, taženého dvěma páry vraníků. V kočáře prý sedí dvě zamlklé kněžny, oblečené v černém sametu. Jiná verze pak vypráví, že v pravé poledne se na místních lesních cestách zjevuje dvakrát do roka černý kočár, tažený vraníky, který veze černě oděnou paní, vždy smutnou, s bledým obličejem a modrýma očima. Když kočár zastaví, paní smutně zazpívá a zjevení zmizí. Kdo však uslyší její zpěv, ten do roka zemře. Proto se lidé valům vyhýbají v době, kdy kvetou břízy a probouzejí se modříny...

fotografie: Pixabay

Na skalním severním ostrohu, který se příznačně jmenuje ,,Čertova lenoška“, se prý zase objevuje ďábel vyhrávající na dudy. Zmiňuje se o něm i J. V. Grohmann ve svých Českých pověstech. V těchto místech se měl rovněž také nacházet kámen, nazývaný ,,Ženská“. Na tomto místě prý kdysi utancovaly lesní žínky mladého muže k smrti. Od těch dob tam stával kámen podobný lidské postavě. Zdá se, že Doubravčice nedostatkem strašidelných zjevení skutečně netrpí. Možná jsou tyto pověsti vzpomínkou na dávná pohanská božstva, která byla v těchto místech uctívána.

Také i samotná obec má vlastní záhadu. Vypráví se totiž, že v jednom stavení v Doubravčicích byla při jeho přestavbě nalezena prazvláštní kniha. Byla psána starobylým písmem a obsahovala vyobrazení rostlin, zvířat i všelijakých podivných věcí. Ač se z ní lidé pokoušeli číst, jazyku neporozuměli a smysl to nedávalo. Hospodáře pak napadlo číst pozpátku. Jak začal, děly se divné věci. Dveře se otevřely, za nimi však nikdo nebyl - a když se otevřely potřetí, vběhla do stavení bezhlavá kobyla a zase hned zmizela. Hospodář se zalekl a knihu uschoval. Tu však našel jeho malý syn a začal si v ní číst. Jak četl, přilétaly na okno černé vrány, pak vlétly do místnosti, usedaly na nábytek, krákaly a chlapec vyděšeně křičel o pomoc. Lidé ho včas uslyšeli a vytáhli ho ven. Co se však dělo s čarodějnickou knihou dál, to se už dnes neví...

napsal Petr Matura

 Zdroje: doubravcice.cz, hrady.cz, wikipedia.org, cestypamatky.cz, M. Stejskal: Labyrintem tajemna.