Zámek Opočno je dnes hojně navštěvován turisty a jistě patří mezi naše nejatraktivnější památky. Jeho historie sahá až do roku 1068, kdy na místě již stálo knížecí hradiště. V pozdější době na jeho místě vyrostl gotický hrad, který se původně jmenoval Opočen. Trčkové z Lípy ho postupně přestavěli až do dnešní renesanční podoby. Právě díky jednomu z majitelů, Mikuláši Trčkovi z Lípy, je starobylé sídlo bohatší o temnou legendu.

zámek Opočno: foto Petr Matura

Mikuláš Trčka z Lípy totiž nechal zazdít svoji manželku Kateřinu, rozenou ze Šelmberka. Tato pověst má dvě verze. Podle první se Mikuláš Trčka z Lípy a na Lichnici oženil s velmi mladou Kateřinou ze Šelmberka. Té se však začal dvořit zeman Šárovec. Když se o tom Mikuláš dozvěděl, nechal Šárovce setnout pod hradem, manželčinu kojnou, jež jim pomáhala, nechal upálit a Kateřinu  zazdil do hradního výklenku.

Druhá verze vypráví, že se Kateřina bezhlavě zamilovala do jistého rytíře Šárovce, který byl ve službách jejího manžela. Milenci se prý tajně scházeli a prostředníkem jim byla chůva. Když byl nelegitimní vztah prozrazen, nařídil Mikuláš rytíři useknout hlavu, chůvu zaživa zahrabat a manželku nechal zazdít.

Zajímavé je, že v 19. století, při stavebních úpravách, byla nalezena zazděná ženská kostra, která byla přivázána ke křeslu. Před zazděnou prý byly nádoby zřejmě původně plné jídla a pití umístěné tak, aby se k nádobám nemohla dostat.

K nálezu byl přivolán opočenský děkan Josef Mnohoslav Roštlapil. Ten o všem vyprávěl svému příteli, Karlu Jaromíru Erbenovi  - a ten později osud nebohé Kateřiny použil ve své ,,Kytici“. Jisté je, že duše Kateřiny ze Šelmberka prý bloudí zámkem dodnes a po nocích zoufale hledá svého milence.

Další zajímavá pověst, která se váže k Opočnu, vypráví, že měl-li zemřít někdo ze šlechtického rodu na zdejším zámku, potil se v místním kostele náhrobek. Ve farním kostele, který vznikl ze zámecké kaple zasvěcené svatému Ondřeji, jsou do zdí zapuštěny náhrobní kameny, na nichž jsou vytesány podoby rytířů. Přioděni do brnění mají obnažené hlavy a přílby složené k nohám. Představují pány z Lipé, Viléma a Jaroslava Trčku, kteří tu byli pochováni.
Také pověst o náhrobních kamenech je strašidelná...V době, kdy byl pánem Opočna hrabě Jeroným Colloredo, milánský gubernátor, byly pomníky Trčků, zakladatelů zámku i chrámu, vylámány ze zdi v chrámu a pohozeny na ulici. Od toho dne měl hrabě Jeroným noc co noc těžké, děsivé sny, které mu nedopřály spánku. Zjevovali se mu páni z Lípy, tu bezhlaví, tu opět se zbraní v ruce, šermujíce mu před očima, až ho úzkostí polil studený pot.

nádvoří zámku Opočno: foto Petr Matura

Jednoho dne spatřil před sebou, jako kdyby na ně zblízka hleděl, náhrobní kameny Trčků, pohozené na ulici. Hrabě psal ihned do Opočna a žádal o potvrzení svého vidění. Odpověděli mu, že tomu tak je, že jeho vidění bylo pravdivé. Vydal tedy rozkaz, aby byly kameny ihned dopraveny zpět do kostela a ponechány tam na čestném místě.

Hrobka pánů z Lípy, která se nacházela pod oltářem, byla otevřena roku 1741. Vnikli do ní vojáci, ve spěchu zotvírali a poškodili 17 cínových rakví v ní uložených, neboť hledali šperky a poklady. Rakve s ostatky pánů Viléma a Jaroslava Trčky se nyní nacházejí v místnosti vedle sakristie, a tak doufejme, že rytíři konečně našli svůj klid...

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, Karel Březina: Přehled hradních a zámeckých staršidel, zamek-opocno.cz aj.