Cisterciácký klášter Osek se nachází v Krušných horách, nedaleko Duchcova. Založen byl na konci dvanáctého století a postaven byl v románsko – gotickém slohu. Ústřední budovou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. V kostele najdeme varhany z 5500 píšťal. V klášteře se také nachází gotická soška Madony. Opatství jí prý věnoval samotný Jan Lucemburský. Roku 1278 bylo místo vypáleno braniborskými vojsky, v letech 1421 a 1429 zase poničeno husity a místní mniši byli povražděni. Za Rudolfa II. byl klášter dokonce zrušen a řádu byl navrácen až v roce 1626. K rozkvětu kláštera došlo až v 18. století, kdy byl přestavěn v barokním duchu italským stavitelem  Octaviem Broggiem.

Klášter Osek: foto Petr Matura

V klášterních chodbách se měl zjevovat přízrak zdejšího opata Jeronýma (Hieronyma Bösnera). Již za jeho života mu bylo připisováno mnoho záhadných a nevysvětlitelných jevů. Vypráví se, že uměl komunikovat se záhrobím a dokázal vídat duchy. Po jeho smrti 14. června 1749 se nejen v klášteře, ale i v jeho okolí začaly dít zvláštní věci a svým zjevením duch dokonce vystrašil nejednoho řeholníka a rovněž také i mnoho návštěvníků kláštera.

Například jednou o půlnoci se ozvalo klepání na bránu, která se náhle otevřela - a v kočáře taženém čtyřspřežím vjížděl mrtvý opat. Nový opat, zbožný otec Kajetán s ním prý pak latinsky rozmlouval. Poté ho odvedl ven a odtud přízrak odjížděl pryč lipovou alejí.

Zanedlouho se strhla velmi silná bouře, kdy blesk udeřil do jedné z lip a obrátil její kořeny vzhůru, korunou do země. Vyvrácená lípa je u cesty k vidění dodnes a patří dokonce k památným stromům České republiky. Některé místní legendy tvrdí, že se přízrak od té doby již neukázal, jiné zase potvrzují, že byl vídán kupříkladu u studniční kaple, do níž stavitelé svedli studniční vodu z okolních kopců. Které z těchto pověstí jsou skutečně pravdivé, to se již dnes zřejmě bohužel nedozvíme...

Klášter však není jediným tajemným místem Oseka. Severozápadně nad obcí se nachází pozůstatky gotického hradu Osek, přejmenovaného později na Reisenburg (Obří hrad) a dnes v české podobě známého jako Rýzmburk. Nechal ho postavit koncem první poloviny třináctého století král a stavbu řídil Boreš z rodu Hrabišiců.

zřícenina gotického hradu Rýzmburk: foto Petr Matura

Vypráví se, že jeden z majitelů nechal z hradu postavit podzemní chodbu, kterou prý vykopal pouze jediný člověk, aby se zabránilo vyzrazení. Po vykonané práci nechal majitel zedníka v chodbě zazdít v místech, kde vystupoval z chodby průduch do lesa. Naštěstí ho náhodou zachránili dřevaři z okolí. Na hradě prý také žili obři, což odpovídá názvu hradu, ale více se o nich neví.

Jiná pověst vypráví o rytíři, zakletém do podoby draka, který hlídá poklad ukrytý v podzemí. Klíč k pokladu má prý mít toto zjevení v hubě. Ve zřícenině se také zjevuje šedivý mužíček, jenž má vyzývat ženy, aby drakovi vytrhly klíč z tlamy. Tím by prý dotyčná žena údajně spasila zakletého rytíře i šedivého mužíčka. V okolí Oseka se též nachází pozůstatek starého důlního díla, nazvaného příznačně Čertova díra - a rovněž zachovalý val neznámého pohanského hradiště.

V Oseku dále najdeme i pomník obětem důlní katastrofy z roku 1934 v dole Nelson III. Tehdy zde tragicky zahynulo 144 horníků. Doufejme, že duše horníků došly i tak klidu a nebloudí okolím. Většina z těchto horníků byla pohřbena právě v Oseku, ostatní pak v nedalekém Duchcově.

napsal Petr Matura

Zdroje: Martin Stejskal: Labyrintem tajemna, wikipedia.org,hrady.cz, klasterosek.cz aj.