Západočeské městečko Úterý, ležící nedaleko kláštera Teplá a zámku v Bezdružicích, je vděčným cílem turistů, které láká jeho památková zóna. Pro svoji malebnost přitahuje i filmaře. Natáčel se zde kupříkladu seriál ,,Zdivočelá země“.

Pohled na Úterý: foto Petr Matura

Původní osídlení tady vzniklo pravděpodobně již v době bronzové, neboť v nedalekém Šipíně byly nalezeny mohylové hroby. Díky bohaté historii obestírá toto město mnoho pověstí. Hned první se váže k založení původní osady. Tu měli založit pod jménem Neumarkt němečtí horníci. Legenda praví, že jeden z horníků zabloudil v lesích okolo dnešního Úterý. Unaven dlouhým trmácením usnul. Ve spánku se mu zdálo o nalezišti zlata. Když se probudil, spatřil havrana, který v zobáku svíral zlatý prsten. Sledoval jeho let, až havran prsten upustil. Na místě, kde prsten dopadl, pak horník našel zlatonosnou horninu. Z této pověsti, která skutečně může mít i reálný základ, je odvozen také znak Úterý – na něm je v červeném poli zobrazen kráčející havran se zlatým prstenem v zobáku a nad ním je paroží s hraběcí korunou.

Na místě farního kostela měli prý původně sídlit templáři či johanité, kteří zde měli postavit jakýsi lovecký hrádek. Upomíná na ně pověst o Johanitském kameni. Ten měl sloužit jako schod do jednoho z úterských domů ještě v nedávné historii. Vyprávělo se, že na něm mělo být původně položeno tělo rytíře zabitého jistým mužem. Kámen s tělem prý byl položen před domem vraha.

Nechvalně se město proslavilo ve 14 . století, kdy se odtud rozšířil mor, který sem ze Stříbra přinesl jakýsi horník. Černému moru, zvanému také ,,Dávivý anděl“, podlehlo v Úterý asi 450 lidí. Nemoc pak zasáhla celé Bezdružicko a také klášter Teplá, kde na mor zemřel i opat.

Děsivá  historka se váže k úterskému hřbitovu. V roce 1718 byla na hřbitově v Úterý pochována osmiletá dcerka měšťana Anische. Když přišli rodiče druhý den k hrobečku, vyčnívala z něho dětská ruka. Hrob i rakev byly otevřeny a ruka byla znovu dána do rakve. Ani to však nepomohlo. Znovu se objevila vyčnívající ruka, proto se hledala příčina takové podivnosti. Zjistilo se, že za života dítěte se dívka často ohnala po trestajících rodičích, a tak byla jejím rodičům dána rada, aby ruku vyšlehali metličkou. Když toto udělali, ručka se již údajně neobjevila. Po letech, když se hrob otvíral, byla v rakvi nalezena ruka mimořádně dobře zachovaná. Tento zázračný jev se nesl od úst k ústům, a proto byla ruka vyndána z hrobu a dlouhou dobu vystavována v márnici.

Kaple sv.Václava: foto Petr Matura

Další zajímavá pověst se váže k místu, kde dnes stojí kostelík sv. Václava. Ten se nachází na kopečku nad městem a na jeho místě stávala kaple svatého Jana Křtitele. Ta byla díky svému stáří silně poškozena, a tak radní rozhodli o její opravě, avšak stavba se táhla velmi dlouho. Jednou na místě prý přespal jakýsi voják, který zde měl podivný sen. V něm se mu zjevil Jan Křtitel a řekl: „Asi jsi slyšel, jak se lidé marně snaží dokončit stavbu mé kaple. Chci Ti proto sdělit, kde najdeš prostředky k dokončení stavby. Jdi k Matěji Grubnerovi do města a řekni, kde ve sklepě před Švédy uschoval jeho děd hrnec mincí. Zazdil ho v místě, kde vyčnívá tříboký kámen. Až kámen Grubner vyjme, nalezne hrnec s penězi, třetinu ať si nechá, třetinu ať dá Tobě a třetinu použije na stavbu mé kaple.“ Poté celý výjev zmizel a sen skončil. Voják poslechl, poklad byl skutečně nalezen a kaple mohla být opravena. Domu s číslem popisným 120 se pak dlouho přezdívalo Grubnerova mísa.

napsal Petr Matura

zdroje: wikipedia.org, hamelika.cz, mesto-utery.cz aj.