Zříceninu hradu Vrabinec (německy Sperlingstein), zvaný též Vrabník či Vrabín, najdeme v Ústeckém kraji, v okrese Děčín na pravém břehu řeky Labe. Podle pověstí dostal hrad Vrabinec jméno podle vrabčího hnízda. Nachází se zde přírodní rezervace (8,8 ha, vyhlášena roku 1992), teplomilné květeny na skalách a sutích a suťové lesy s lípou. Hrad je položen na čedičovém kopci, v nadmořské výšce 400 metrů a již na první pohled zaujme právě svým nezvyklým, neupraveným vzhledem.

Pohled na Vrabinec z dálky: foto Petr Matura

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1403, kdy je jako majitel hradu připomínán Ješek z Těchlovic, avšak podle archeologů zde bylo osídlení již ve 13. století. V roce 1444 hrad pravděpodobně dobylo vojsko lužického Šestiměstí. Ještě v roce 1504 se hrad uvádí jako centrum panství, ale roku 1515 už byl pustý. Hrad navštívil Bohuslav Balbín a v roce 1833 také Karel Hynek Mácha. Jak vidno, hrad měl poměrně krátkou historii. O to bohatší jsou však legendy a záhady spojené s tímto místem.

Vypráví se, že z hradu Vrabince vedou dlouhé podzemní chodby ve směru k děčínskému zámku. Na hradě se také zjevuje přízrak pohanského bohatýra, provázený hejnem havranů. Tento kdysi vysoce postavený muž prý byl na hradě obléhán a zabit, protože se nechtěl vzdát pohanských bohů. Jeho zjevení údajně ohlašuje blížící se smrt, takže je rozhodně lepší ho nepotkat. Zřejmě ne nadarmo se tedy horní části hradu říká Pohanský zámek...

Je zajímavé, že s paranormálními jevy se měli setkat i někteří novodobí návštěvníci hradu.

Tak jako i mnoho jiných hradů, má i Vrabinec svoji Bílou paní. Je to duch jedné z majitelek hradu, která po smrti svého manžela zůstala během válek na hradě sama se služebnictvem. Vojsko hrad oblehlo a dobylo, služebnictvo bylo pobito, paní spoutána a vhozena do temné hradní kobky. Vojáci následně hrad zapálili a odjeli. Hradní paní nemohla dělat nic jiného než ve svém vězení čekat na smrt. Nebylo totiž nikoho, kdo by jí pomohl...

Duch vrabinecké paní se po čase začal zjevovat každý rok o vánočních svátcích. Od Štědrého dne až do Tří králů obchází zříceniny hradu a naříká. Poté sestupuje do kraje a prochází se podél pravého břehu Labe. Říká se, že kam vkročí, tam se sníh zbarví růžovými květy.

Vrabinec: foto Petr Matura

Další místní pověst vypráví o rytíři Damiánovi, jenž byl správcem hradu. Správce měl tři dcery, které vychovával sám. Rytíři se jednoho večera nad věží zjevilo zlé znamení, uviděl totiž hejno havranů. Posílil ihned hradní stráže, ale nedělo se nic. Až později se objevili tři rytíři (synové pána ze Střekova), jejichž pověst byla nevalná, neboť provozovali loupežnické řemeslo. Muži chtěli získat za manželky Damiánovy dcery. Rytíř jejich návrh odmítl a námluvy jim zakázal.

Střekovští loupeživí rytíři tedy nachystali pomstu. Díky podvodu se dostali za brány hradu, všechny jeho obyvatele pobili a hrad vyplenili. Damiánovy dcery jim ale unikly, utekly tajnou chodbou. Rozzlobení „nápadníci“ začali prohledávat okolí a dívky našli nedaleko Nebočad, kde zůstaly stát nad skalním srázem. Damiánovy dcery neměly kam utéct, než by ale padly do rukou zvrhlíků, vrhly se raději dobrovolně smrti vstříc. Skále se od těch dob říká Dívčí skok.

V blízkosti Vrabince se také nachází skála nazývaná Čertův zub, někdy také Čertův kámen.  Pověst vypráví, že pod skálou se nachází poklad, hlídaný ďáblem. Ten se zde zjevoval v podobě  muže v mysliveckém klobouku. Poklad bylo možné získat o půlnoci, když se kámen vykropil svěcenou vodou a hledač správně zodpověděl otázku položenou ďáblem.

Na hrad vede červená turistická značka, ale při výstupu je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, protože konečný výstup nás vede po úzkých skalních výstupcích. Při nepozornosti bychom se tak  snadno mohli stát dalšími bludnými dušemi tohoto místa...

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, techlovice-dc-historiesweb.cz, povestialegendy.cz, castles.cz aj.