Necelé dva kilometry od centra Konstantinových Lázní se nachází zvláštní mystické místo, zasvěcené Panně Marii, jež nese jméno Panna Marie ve skále. Jak vlastně došlo ke vzniku tohoto posvátného místa? Psal se rok 1650, když se stala zvláštní událost. Tehdy jedna místní žena, pocházející z nedalekých Polučan, šla s dětmi do lesa sbírat lesní plodiny. Jedno z dětí se jí při sběru ztratilo a marně ho lidé ze vsi hledali až do noční tmy. Dítě se nevrátilo domů ani pozdě večer, a tak zoufalá žena myslela hned na nejhorší.

Hradištský vrch: foto Petr Matura

Druhého dne tak hned za ranního rozbřesku hledání pokračovalo. K velkému překvapení bylo však hledané dítě nalezeno na místě, kde se dnes nachází kaplička. Dítě vypadalo velice spokojeně a na dotaz, zda se samo v noci nebálo, dítě zavrtělo hlavou a vyprávělo, že se po setmění u něj objevila krásná zářící paní s chlapečkem, který si s ní hrál, a tak společně přečkali noc.

Lidé ihned usoudili, že krásná paní byla Panna Marie s malým Ježíškem. Jako vzpomínku na tuto událost a jako poděkování dali rodiče dítěte zhotovit sochu Panny Marie a umístili ji na místo šťastného nálezu.

Od těch dob se místo stalo cílem poutníků nejen z blízkého okolí. Lidé sem přicházeli i z velké dálky, aby zde uctívali Pannu Marii a prosili ji o pomoc při nesnázích. Prosby mnoha lidí prý byly skutečně vyslyšeny. Dodnes toto místo působí velmi magicky a přívětivě. Někteří poutníci ještě i dnes jako výraz úcty zapalují u sochy Panny Marie ve skále svíčky.

Asi 2,5 kilometru od tohoto posvátného místa najdeme Hradištský kopec, jež jako kdyby tvořil záporný protipól posvátnému místu. V dávných dobách se zde měla nacházet pohanská svatyně a možná tady docházelo i k lidským obětem. Podle archeologických výzkumů patřilo hradiště lidem nynické kultury z pozdní doby bronzové. Návštěvníky tohoto místa velmi často přepadá bezdůvodný strach a lidé zde mají pocit, jako když je někdo zlý pozoruje. Okolím má prý do dnešních dob obcházet stařena zahalená do zvířecích kůží, která údajně kdysi rodičům kradla děti a do postýlek kladla znetvořená dítka. Jedná se snad o nějakou zkreslenou vzpomínku na dávná pohanská božstva a jejich uctívání?

Kolem Konstantinových Lázní se nachází mnoho dalších zajímavých míst. Při toulkách po okolí můžeme narazit například na pramen, romanticky zvaný ,,pramen Studánky lásky“, který vyvěrá v romantickém údolí potoka Hadovka. Dávná legenda vypráví, že pokud se zde napijí dva milenci, tak jejich láska nikdy nevyhasne.

Šipín: foto Petr Matura

I další místo, vzdálené přibližně deset kilometrů od Konstantinových Lázní, je spojeno s posvátným pramenem. Je jím obec Šipín, v níž se nachází kostel sv. Barbory. Ve druhé polovině 18. století se stal Šipín oblíbeným poutním místem, a to zejména díky zázračnému prameni vyvěrajícímu v serpentinách silnice pod kostelem. Voda ze Svaté studánky měla léčit zejména nemoci očí a pohybové ústrojí. Tradice poutí, kterých se zúčastňují především němečtí rodáci, byla obnovena po roce 1990.

Nedaleko se pak nacházel ,,Čertův kámen“. Váže se k němu tato pověst: “Když svatá Barbora počala stavět šipínský kostel, připletl se jí do cesty čert, který chtěl na tomto místě vystavět hospodu. Co bylo přes den přiloženo ke kamenům stavby kostela, satan zase v noci strhl a z kamenů zdil svou hospodu. Rozzlobená světice s ním mrštila přes údolí potoka o balvan takovou silou, že ďábel do něj otiskl celou zadní část svého těla.“

 

napsal Petr Matura

zdroje: konstantinovylazne.cz, qap.cz, hrady.cz, konst-lazne.cz aj.