Asi šest kilometrů od Vysokého Mýta se nachází dnes nenápadná obec Vraclav, která se však zapsala do historie a také dodnes nabízí několik zajímavých a tajemných míst. Začněme historií, která je s tímto místem neodmyslitelně spjata. Ve Vraclavi se totiž nacházelo významné správní středisko rodu Vršovců. První písemná zmínka o hradišti v dnešní Vraclavi se nachází v zakládací listině opatovického kláštera a pochází z roku 1073. Snad ho založil kníže a pozdější král Vratislav II. jako jedno ze správních středisek Přemyslovců.

Kostel s poustevnou: foto Petr Matura

Vraclav na svoji dobu bylo skutečně významné centrum obchodu. Proudilo zde zboží směrem k Pobaltí a dokonce až do Orientu. Nedlouho poté, v říjnu roku 1108, zde byl na příkaz knížete Svatopluka vyvražděn rod Vršovců. Tehdejší kníže Svatopluk osočil předáka Vršovců Mutinu ze zrady a spolčování s nepřátelskými Poláky, vtrhl na Vraclav, tehdy Vratislav, a dal všechny členy vršovického rodu, včetně žen a dětí, povraždit. Některé kroniky hovoří až o třech tisícovkách mrtvých. Některým Vršovcům se ale podařilo uprchnout do Polska.

Počátkem 14. století bylo podle Dalimilovy kroniky hradiště již „zarostlé býlím“. Zaniklo pravděpodobně díky založení nedalekého Vysokého Mýta králem Přemyslem Otakarem II.

foto Petr Matura

První písemná zmínka o obci je z roku 1073 s názvem Wratislaw, v níž stál také románský kostel svatého Václava.

Při stavbě rodinného domu zde byly též odkryty raně středověké hroby. Co se na hradišti všechno odehrálo, to samozřejmě nevíme, ale na některých kostrách byly nalezeny stopy po protivampyrických zásazích. Některé kostry totiž nesly stopy po zaražení dřevěného kůlu do hrudníku a jiné měly useknuté hlavy, zahrabané obličejem do země. Jak je vidět, nad tímto místem, obývaným podle archeologů již od paleolitu, se často vznášel přízrak smrti. Snad duše zavražděných Vršovců uklidnil pomník, který byl vztyčen při osmistém výročí jejich tragické smrti. Stalo se tak roku 1908.

Pramen sv. Mikuláše: foto Petr Matura

S příchodem baroka zde vznikl nádherný barokní areál, jehož založení se váže zejména k místní léčivé studánce… První známé vyléčení, jež proslavilo svatomikulášskou studánku, se odehrálo roku 1664. Tehdy nožíř z Vysokého Mýta Jan Nečasný, zvaný Bernard, dostal velmi silné bolesti v obou rukou. Ve snu pak byl vyzván, aby se vydal ke studánce sv. Mikuláše a tam si omýval ruce vodou. Když sen uposlechl, skutečně se uzdravil a mohl tak dále pracovat. Ve stejném roce došlo i k dalšímu uzdravení. Voda totiž vyléčila chromého vraclavského faráře Mikuláše. Ten dal z veliké vděčnosti za své uzdravení postavit u studánky kapli zasvěcenou svatému Mikuláši. Kapli nechal pak v roce 1666 rozšířit vysokomýtský děkan Samuel Hataš. Ani tato stavba však nedostačovala velkému počtu poutníků, proto se děkan Václav Rak rozhodl kapli přestavět a v roce 1688 byla slavnostně vysvěcena. Jak stoupal věhlas léčebné síly pramene, vznikla potřeba lázní, které byly založeny při poutní kapli a později se ještě rozšířily.

V roce 1692 byla ve stráni vystavěna poustevna s dřevěnou věžičkou, zvaná fráterka. Žil v ní poustevník, který vedl knihu a zapisoval do ní ty, kteří se uzdravili. Měl na skladě léčivé byliny potřebné pro lázeňské hosty. Poustevna byla zrušena v roce 1782.

V roce 1708 byl proveden rozbor svatomikulášské vody a bylo zjištěno, že obsahuje sanytr a síru, takže má moc hojit rány a vysušovat otoky. V roce 1721 objevil chrudimský lékař Václav Baltazar Petržílka, že voda pomáhá i proti vodnatelnosti, očním chorobám, svrabu, ledvinovým kamenům a nádorům.

Bývalá lázeňská budova - dnes muzeum: foto Petr Matura

Za vyléčení bylo pacienty věnováno velké množství votivních darů ze stříbra, obrazů a sošek. Ty byly bohužel za Josefa II. z kaple odstraněny. Sláva lázní a poutního místa začala upadat již koncem 18. století, až v druhé polovině 19. století téměř zanikly. K první velké rekonstrukci došlo v letech 1976 – 1986. Další postupná rekonstrukce areálu probíhá od roku 2011.

Dnes se v kostele, který je otevřen od května do srpna, nachází sochy Bernarda Brauna, které tvořily křížovou cestu ke klášteru Hora Matky Boží v Králíkách. Vraclav zcela jistě stojí za návštěvu a my se tak můžeme ponořit do historie i tajemství tohoto zvláštního místa.

napsal Petr Matura

Zdroje: cs.wikipedia.org, cestomila.cz, atlasceska.cz, obecvraclav.cz aj.