Třeboňsko je nádherný kraj plný historických památek a rybníků. V okolí Třeboně je také plno tajuplných míst, ke kterým se váže mnoho pověstí. Podíváme se blíže na ta méně známá z nich.

fotografie: Petr Matura

Například v blízkosti vsi Kolence se poblíž hájovny Lipčí nachází žulový balvan, na jehož plošině lze spatřit dva důlky. Právě jejich vznik vysvětluje místní pověst. Jakýsi kněz z pražského Vyšehradu prý učinil sázku s čertem, zda kněz dříve odslouží mši - nebo čert dříve přinese na Vyšehrad mramorový sloup z vatikánské zahrady v Římě. Kněz dal v sázku duši a čert slíbil, že když prohraje on, už nikdy se neukáže v naší zemi. Když souboj začal, unavený čert si na cestě musel odpočinout, a tak při přeletu Rožmberka stanul na velkém balvanu, do něhož se pod tíhou břemene otiskla jeho kopyta. Svou sázku čert prohrál a než přiletěl na Vyšehrad, kněz již odříkal konec modlitby. Čertovu stopu však můžeme vidět dodnes a místu se říká Čertova šlápota. Jak je vidět, má tato pověst spojitost s legendární pověstí, která se vypráví v souvislosti s takzvaným Zardanovým sloupem, nacházejícím se nedaleko vyšehradského hřbitova, o němž badatelé dodnes vedou vášnivé debaty.

Další legenda nás zavede na břeh rybníka Káňova, kde se na břilické straně nacházelo několik hlubokých jam. Místní pověst vypráví, že Na Kopečku stávala až do roku 1753 šibenice, na níž byl oběšen zloděj, který ani na mučidlech nepřiznal, kam schoval svůj lup. Ještě dříve, než mu kat navlékl oprátku, zeptal se zloděje, kam svůj lup ukryl. Zloděj mu nakonec odpověděl, ale jakýsi muž z Břilic, stojící nejblíže odsouzenému, vše slyšel a hned spěchal ke Káňovu. Tam vykopal  ukrytý lup a jámu pečlivě zakryl. Po skončení popravy se na místo vydal i kat, který vykopal několik děr, ale peníze samozřejmě již nenašel. Proto celý rozmrzelý odešel a jámy nechal odkryté. Od těch dob se místu říká ,,Katovy jámy“.

Na rybníku Káňov bývaly k vidění také vodní panny, průsvitné bytosti s věnečky na hlavách a v bílých řízách. Jednou jel kolem sedlák se svým čeledínem, a když viděli jejich rej, zastavili a pozorovali je. Náhle čeledín zahvízdal a rozzlobené vodní panny se začaly k oběma mužům blížit. Sedlák zaklel - a to vodní panny odehnalo. Ve vzduchu prý byl cítit zápach, jako když se pálí koňská kopyta. Vypráví se proto, že to byli démoni, kteří chtěli oba muže oklamat. Stávalo se také, že v této podobě pokoušeli rybáře na rybníku Rožmberk, kde rovněž navíc i ucpávali odtokové roury. Pomohlo prý až pověsit svatý obrázek na blízký dub poblíž výpusti.

Strašidelné místo se nachází také v Třeboni na konci Daskabátu, kde začínala dnes již zrušená cesta k Břilickému rybníku. Nachází se zde boží muka. V zimě v letech 1741 - 1742 byla za válek o habsburské dědictví přivedena do Třeboně skupina Francouzů, zajatých u Staré Hlíny. Když mezi zajatci propukly nakažlivé choroby, byli izolování v lazaretu v Daskabátě a tam jich celkem sedm zemřelo. Pochovali je do společného hrobu a na malé mohyle, které se začalo říkat U Francouze, byla postavena boží muka. Na místě prý bylo občas možno vidět přízraky mrtvých vojáků.

fotografie: Petr Matura

Toulání po okolí Třeboně můžeme ukončit u místa zvaného ,,Čertův dub“. V roce 1604 zemřel bývalý regent rožmberského panství Jakub Krčín. V noci se na hrázích rybníků, které nechal Krčín vybudovat, ozývalo naříkání a praskot. Říkalo se, že se po hrázích honí démonické spřežení vedené čertem a doprovázené Krčínovým nářkem. Údajně však prý jednou vjelo na hráz Hrádečku, který  nestavěl Krčín, nýbrž Mikuláš Ruthard. Tím, že se čert spletl, dostal se prý Krčín, uvězněný v jeho moci, z pekelného vlivu - a na místě, kde se to stalo, vyrostl zvláštní dub. Ten prý dokonce vyrostl z článku řetězu, jež se přetrhl ve chvíli Krčínova vysvobození.

Dalších strašidelných pověstí je v samotné Třeboni a jejím okolí ještě skutečně mnoho a je až s podivem, jak často v nich hraje roli ďábel. Opravdu byla tato místa prokletá - nebo může za vznik čertovských legend jen lidská fantazie? Zajímavé je, že i samotná osoba Jakuba Krčína je obestřena množstvím legend, jako kdyby si jeho osobu tato magická krajina k sobě přímo přitáhla...

 

napsal Petr Matura

zdroj: IC Třeboň, wikipedia.cz