Hrad Bouzov patří mezi nejznámější památky na Moravě. Nachází se v malebné krajině Mohelnicka a Litovelska. Na Bouzově bylo natočeno mnoho pohádek, například O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Prvním známým majitelem hradu byl Búz z Búzova v letech 1319 až 1339. Hrad má bohatou historii a vystřídal mnoho majitelů. Zajímavostí je, že na hradě se pravděpodobně narodil i budoucí český král Jiří z Poděbrad. Za třicetileté války byli na hradě vězněni švédští zajatci. Bouzov byl totiž císařskou pevností a byl opakovaně obléhán.

hrad Bouzov: foto Petr Matura

Od roku 1696 byl Bouzov v majetku Řádu německých rytířů, a to až do roku 1939. Tehdy si ho všiml Heinrich Himmler, který chtěl hrad Bouzov přeměnit v další řádový hrad, podobně jako v Německu hrad Wewelsburg. Nacisté tehdy rozpustili řád, který se o politiku nezajímal, a hrad se tak stal jejich majetkem. Himmlerovi ho daroval sám Adolf Hitler. Koncem války zde působil oddíl SS, který 5. května 1945 vypálil nedalekou obec Javoříčko.

Bouzov také obestírá mnoho záhad. Hrad má samozřejmě i svoji Bílou paní. Ta se měla opakovaně zjevit v osmdesátých letech minulého století. Jeden z tehdejších zaměstnanců hradu na ni měl narazit v uzamčeném areálu. Cvičení vlčáci prý odmítali vejít do některých místností a s kňučením se choulili před vchodem. Samotný muž, který byl na obhlídce, měl prý velmi silný pocit, že v místnosti není sám.

hrad Bouzov: foto Petr Matura

Když bylo později instalováno poplašné zařízení, stávala se záhadná věc. Pokaždé, kdy muž s někým během dne o přízraku mluvil, v noci se poplašné zařízení bezdůvodně spustilo. Bílou paní mělo rovněž spatřit také několik lidí najednou. Stalo se to za teplé letní noci, kdy průvodce vylekala vysoká bílá průhledná postava s kuželovitým čepcem na hlavě. Postavě nebylo vidět do tváře. Svědci viděli vlnit se její šat, i když si pamatují, že žádný vítr nefoukal. Její přítomnost prý také signalizuje náhlý chlad.

V roce 2000 se na Velký pátek rozhodl na hradě přespat jeden z členů skupiny lovců duchů se svojí přítelkyní. V noci se prý u jejich postele objevila postava v bílém. Dívka uváděla, že se jí postava dotkla studenou rukou.

Kdo je tato Bílá paní, to se neví, jelikož Bouzov má velmi bohatou historii. Hned při příchodu do hradu však najdete zajímavou fotografickou reprodukci mladé ženy se závojem se svazkem klíčů u pasu, otevírající dveře. Kam se poděl originál obrazu, nikdo neví, ale podle jednoho z dřívějších kastelánů se mělo jednat právě o Bílou paní, kterou neznámý malíř zachytil. Zda se jednalo o malířovu fantazii - nebo ji umělec skutečně spatřil, to se asi již nedozvíme. Jisté je, že reprodukce přitahuje pozornost a působí na návštěvníky zvláštním, magickým dojmem.

Bílá paní však není jediným zjevením na Bouzově. Potkat zde můžeme také Černého rytíře. Ten se měl například v roce 1993 zjevit v rytířském sále průvodkyni, která se s ním setkala při závěrečné obchůzce. Přízrak jí s vážným výrazem hleděl do očí. Setkání provázel velmi stísňující pocit, a tak průvodkyně upustila klíče a utekla na nádvoří. Z budovy nikdo nevyšel a klíče byly ráno na svém místě…

Další podivný jev byl pozorován z druhého hradního nádvoří, kdy svědek viděl stíny postav na oknech rytířské zbrojnice a míhání stínů prý připomínalo jakousi oslavu. Hrad byl v tu dobu samozřejmě uzamčen.

Tak jako mnoho ostatních hradů, podle legend má mít i Bouzov rozsáhlé podzemní chodby. Podle jednoho vyprávění dodnes existuje chodba, vedoucí z hradních sklepení až do Špránku u Javoříčka, kde dříve prý stával předchůdce dnešního hradu. Podle jiné legendy podzemní chodby spojují dokonce tři hrady - kromě Bouzova také Úsov a Mírov. Existuje ještě další pověst, podle které je takto Bouzov spojen dokonce i s hradem Cimburk, jež se nachází až v Chřibech, s Vraní horou a městečkem Trnávka.

hrad Bouzov: foto Petr Matura

Rovněž i v okolí Bouzova najdeme mnoho dalších tajemných míst, například studánku v blízké osadě Podolí. Ta leží na Veselské louce a trochu připomíná studnu. Studánka je to hodně stará a vážou se k ní lidové pověsti. O jedné z nich vypráví ve své knize Martin Strouhal. Měly se zde totiž scházet čarodějnice.

Ty se prý scházely na Veselské louce pravidelně a obyvatelům Podolí údajně i škodily. Když byl tedy jednou v podvečer poslán mladý čeledín se sudem popela na louku, není se co divit, že spěchal, aby jej rozházel co nejdříve a byl rychle pryč. Jenže čarodějnice se slétly dříve, než to stačil dokončit, a tak se nebohý čeledín ukryl pod obráceným sudem. Divé ženy kolem studánky křepčily a tancovaly a čeledín pod bečkou ani nedutal. Tak se nakonec šťastně dočkal rána a pak vyprávěl, jak v něm byla malá dušička, když čarodějnice tančily přímo na jeho sudu.

Jihovýchodně od hradu se tyčí skála zvaná Zakletý (Zkamenělý) zámek. Zde se měl nacházet předchůdce Bouzova, jehož panstvo však záhadně zemřelo. Na hradě zůstala jen stařena s kočkou a psem. Protože se ze stesku zbláznila, zaklela celý hrad a on na věky zkameněl. Dosud lze ze správného úhlu v obrysu působivého skalního okna spatřit její podobu. To je však jen pouhý zlomek legend, které k Bouzovu a okolí patří, takže pro každého milovníka tajemna je tato oblast přímo zaslíbená.

 

napsal Petr Matura

zdroj:  hrady.cz, hrad-bouzov.cz, Karel Březina: Přehled hradních a zámeckých staršidel