Drahé kameny byly od pradávna obdivovány nejen pro svoji krásu, ale i pro léčivé a duchovní účinky. U některých jsou jejich účinky prokazatelné, jiné jsou obestřeny nánosem pověr. Kamenem, který byl například za středověku velmi ceněným a žádaným, byl tzv. ropuší kámen.

fotografie: Freepik

Proč však kámen získal právě tento název? Tvar kamene lidem pravděpodobně připomínal boule na hlavě ropuchy, a tak vznikla představa, že se tvoří v hlavách starých ropuch. Věřilo se totiž, že ropucha v sobě nosí protijed v podobě magického kamene, aby na ni nepůsobil její vlastní jed z jedových žláz, které má v kůži. Poprvé se o tom zmiňuje v prvním století našeho letopočtu římský válečník a filozof Plinius Starší.

Z lidových tradic se nám pak dochoval návod, že ropuší kámen má být z těla žáby vyjmut ještě během jejího života. Podle popisu anglického duchovního a spisovatele Edwarda Topsella, který se proslavil svým bestiářem, to prý údajně bylo možné udělat položením ropuchy na kus červené látky.  

Existovaly však ještě i mnohem drastičtější, ovšem svým způsobem zase pochopitelnější způsoby, jak získat kámen z těla ropuchy, kupříkladu vystavit žábu zvýšené teplotě, na což prý reaguje tím, že kámen vyvrhne, ale poté je nutné kámen rychle vzít, aby jej zvíře opět nespolklo. Z mrtvé ropuchy bylo možné získat kámen také vložením do mraveniště, kdy hmyz odstranil maso, zůstala kostra a kámen se měl objevit. Doufejme, že kvůli této pověře nezemřelo příliš nevinných tvorů.

Ve skutečnosti je totiž původ tohoto záhadného kamene jiný. Jedná se o zuby pravěké ryby Scheenstia, které mají kulovitý tvar, jelikož jsou uzpůsobeny k drcení skořápek vodních živočichů.

To však naši předci nemohli vědět a také to nemusí mít vliv na jeho léčivou a ochrannou vlastnost, pokud tedy chceme věřit v magické působení. Hlavní dovedností ropušího kamene měla být schopnost chránit majitele před otravou a jedy. Kámen prý byl účinnější, když byl nošen tak, aby se dotýkal holé kůže. Tam se začal zahřívat a v blízkosti jedu údajně dokonce měnil barvu a potil se. 

Když byl člověk uštknut hadem, byl tento kámen přikládán na postižené místo. Také se hojně používal na léčbu epilepsie, postižení ledvin a měl by dokonce nosit štěstí, chránit před magií a významně podporovat hojení různých zranění. Proto byl kámen ceněn zejména mocnými vládci a šlechtici, kteří ho často nosili zasazený například v prstenech. Mohl se také nosit zavěšený na krku. Kámen se používal až do konce 18. století.

V Anglii jsou dochovány nejstarší prsteny s ropuším kamenem ze 14. století. Ropuší kameny byly zasazeny také na koruně, kterou měl na hlavě při své korunovaci v Cáchách král Karel IV.

U nás byl nedávno objeven při čištění relikviáře svatého Maura na zámku Bečov. Odhalila ho  paleontoložka Moravského zemského muzea RNDr. Růžena Gregorová. Možná se časem dočkáme i nějakého dalšího objevení tohoto magického artefaktu. Materialisté by se mohli nad vírou našich předků v sílu magie pousmát a pokládat ji za naivní, ale my ostatní víme, že myšlenka má velkou sílu - a jak se říká: ,,Víra hory přenáší...“

 

napsal Petr Matura

Zdroje: wikipedia.org, sciencemag.cz aj.