Ostrov nad Ohří se nachází v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, 10 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů, na řece Bystřici a na úpatí Krušných hor. Původní trhovou osadu založil již ve 13. století na místě staršího slovanského hradiště Slávek z rodu Hrabišiců. Díky strategické poloze se z osady brzy vyklubalo prosperující městečko. Největší rozmach však nastal v období baroka, kdy byl ve městě postaven honosný zámek obklopený nádhernou zahradou, jež byla ve své době považována za další div světa.

zámek Ostrov: foto Petr Matura

Právě na zámku, kde se dnes kromě muzea v podkrovní expozici nachází také například knihovna, archiv města a vzdělávací středisko, zřejmě dodnes straší. V podkroví zámku najdeme expozici „Šlikové na ostrovském panství – bohatství a moc“. Právě na jeden z cenných místních exponátů (stříbrnou pokladnici) byla namířena bezpečnostní kamera, která v roce 2015 zachytila neidentifikovatelný stín přecházející v pravidelných intervalech tam a zpět. Záznam byl dokonce tehdy k vidění i v televizi ve zprávách. A není to prý jediný případ, kdy na ostrovském zámku prokazatelně straší. Na mne osobně působila tato krásně zrekonstruovaná stavba poněkud ponurým dojmem ještě dříve, než jsem se o těchto jevech zde dozvěděl.

Ostrov však skrývá další tajemství a záhadná místa. Nelze opomenout tzv. ,,Posvátný okrsek“ na místě koleje piaristů, která byla vybudována na pokyn ovdovělé vévodkyně Anny Magdaleny hned vedle rodového mauzolea jako nezbytná součást vznikajícího klášterního areálu. Klášterní areál piaristé stále zvelebovali až do roku 1876, kdy byla jejich kolej zrušena. Areál získala kongregace sester křesťanské lásky v 19. století a tehdy byly již kaple i hroby poničeny. Areál se skládá z kaplí sv. Floriána, sv. Anny a kaple Panny Marie Einsiedelnské, která dominuje posvátnému okrsku a je kopií švýcarské poutní kaple v Einsiedelnu. Postavena byla v letech 1709 – 1710 stavitelem J. M. Sockhem. Kapli pak vévodí plastika Panny Marie, které se také říká ,,Ostrovská černá madona“.

Ke kapli se váže zajímavá pověst. Když prý byla kaple budována a na vršek musely být vláčeny těžké kameny na sloupy a schody, nabídl se staviteli ku pomoci ďábel, a to za cenu stavitelovy duše. Práce pak pokračovaly velmi rychle, jako kdyby těžká břemena vynášely neviditelné ruce - a brzy stála kaple před očima stavitele v celé své kráse. Když splnil svůj úkol, dostavil se ďábel a žádal svou odměnu. V hrůze a strachu se stavitel utekl k soše Matky Boží a ukryl se za ní. Když chtěl ďábel uchvátit svou oběť, dotkl se milostné sochy a hle! Tvář a ruce Matky Boží i dítěte rázem zčernaly, ďábel však zbělel.

Einsiedelnská kaple: foto Petr Matura

Protože se však ďábel s bílou tváří nemohl vrátit do pekla, nabídl staviteli, že mu ponechá jeho duši, když vrátí Matce Boží bílou barvu, aby on opět zčernal. Mistr se pokoušel stále znovu nabílit sochu, ale k ďáblově úleku zůstávala stále černá stejně tak, jako ďáblova tvář bílá. Plný vzteku a hněvu vyběhl tedy ďábel ze dveří a vrazil do kaple, aby ji pobořil. Ale jakkoliv ďábel zuřil, dokázal jen to, že se jeho ruka otiskla do kamene a krvácela. Plný zlosti zaryl tvář i ruce do černé hlíny a zmizel. Stavitel byl zachráněn. Ještě dnes však můžeme spatřit otisk krvavých prstů ďáblovy ruky nad vstupními dveřmi kaple. Svatá Matka Boží je černá a černá zůstane, i kdyby byla tisíckrát přemalována na bílo...

Dalším tajemným místem, kde dochází k záhadným jevům, je i místní hřbitov. Kameraman, který tehdy pracoval pro místní kabelovou televizi, natáčel za bouřky na místním hřbitově materiál o vysokém úmrtí dětí po první světové válce. Namířil kameru také na kostel se sochou Ježíše v popředí, kde se nachází posypová loučka. Po vyvolání fotografie se nestačil divit. Objevila se na ní totiž postava v kápi sedící na náhrobku. Na tomto místě se dnes nachází keře, ale kdysi zde byl neoznačený hrob. Postavu v kápi zde údajně viděli i jiní svědkové.

Jak je vidět, návštěva Ostrova nad Ohří potěší nejen milovníky historie, ale i záhadology. Popsané záhady nejsou totiž ani zdaleka jediné...

 

napsal Petr Matura

zdroj: icostrov.cz ,karlovarsky.dennik.cz, hrady.cz, archiv autora