Zámek Tovačov se nachází v hanácké rovině v Olomouckém kraji. Původně se jednalo o vodní hrad, který je poprvé připomínán již v roce 1321. Jeho historie je tedy velmi bohatá. Hradu se nevyhnuly ani válečné konflikty. Například za majitele panství Jana Tovačovského byl hrad významnou baštou husitů na Moravě. Za třicetileté války byl silně poškozen a jeho současná podoba je tedy zčásti novorenesanční.

zámek Tovačov: foto Petr Matura

Díky bohaté historii není ani Tovačov ochuzen o záhady a paranormální jevy. Dodnes někteří návštěvníci vnímají přítomnost kohosi neviditelného a výjimkou nebyla ani místní kastelánka. Zedníci, kteří zámek opravovali, zde údajně odmítali nocovat. Ani uklízečky se prý na zámku necítily zrovna příjemně...

Zámek má i svoji Černou paní. Podle pověsti se prý jedná o španělskou šlechtičnu Marii Manrique de Lara y Mendoza, manželku slavného českého diplomata a nejvyššího kancléře Českého království, Vratislava II. z Pernštejna (1530 - 1582). Za svého života přivedla prý na svět jednadvacet potomků, osm chlapců a třináct děvčat, ale většina z nich zemřela ještě v raném dětství. Díky těmto tragickým událostem trávila Marie většinu svého života ve smutečních šatech a truchlila pro své zemřelé děti. Její utrpení nedokázala ukončit ani smrt. Traduje se, že její duch dodnes přijíždí v černém kočáře taženém šestispřežím černých klisen na tovačovský hřbitov, kde je údajně pochováno čtrnáct z jejích potomků. Jindy prý bloudí zámkem a na šancích, kde hledá své ztracené děti. Mezi děti, které se dožily dospělosti, pak patří známá Polyxena z Pernštejna.

Marie de Lara je také nepřímo spojena s další záhadou. Právě tato šlechtična si totiž ze Španělska přivezla zázračnou sošku Pražského Jezulátka a po smrti posledního mužského člena pernštejnského rodu ji darovala pražskému kostelu Panny Marie Vítězné na Malé Straně.

To však není jediná záhada Tovačova. Výraznou dominantou zámku je vysoká, štíhlá věž, jejíž základna je čtyřboká, v posledních čtyřech patrech osmiboká a zakončuje ji cibule s lucernou a makovicí. Z přízemí věže se vchází vzácným renesančním portálem do nádvoří.

Tuto věž dal ke středověkému jádru přistavět Ctibor Tovačovský. Podle místních legend se stala vězením korunního prince Rudolfa, který měl oficiálně spáchat sebevraždu v rakouském Mayerlingu spolu s baronesou Vetserovou 30. ledna 1889. Podle místní pověsti měl být tajně převezen právě na Tovačov a vězněn ve věži až do roku 1894. Zámek tehdy vlastnil rakouský bankéř, rytíř David Gautmann. Vzhledem k národnosti majitele zámku může být na pověsti zrnko pravdy. Nebo byl na zámku vězněný někdo jiný a místní lidé si vše přikrášlili? Ve věži se prý občas ozývají strašidelné zvuky, cinkání nádobí, smích a bouchání dveří.

nádvoří zámku Tovačov: foto Petr Matura

Pod Tovačovem se má také nacházet nejedna podzemní chodba. Východy z podzemí prý údajně mají označovat boží muka a kapličky. Jisté je, že na zámku byla zatím nalezena pouze krypta.

Ani okolí Tovačova není chudé na záhady. Například co se trasy kolem cesty z Tovačova na Olomouc týče, během válečného konfliktu zde v minulosti zemřelo několik stovek vojáků. Právě v této lokalitě dochází k častým dopravním nehodám. Dnes tudy vede silnice a velmi často zde dochází k dopravním nehodám s tragickými následky. Již za první republiky tu údajně osamělí chodci potkávali podivná zjevení...

Tato psychosomatická zóna je poměrně intenzivní, a to zejména pro citlivé či oslabené jedince. Podle vyprávění například prý jeden profesionální řidič nezvládl svůj vůz a havaroval. Údajně těsně před nehodou spatřil na silnici krvácejícího muže, který poté kamsi zmizel. Někdejší utrpení vojáků se tak zřejmě promítá až do dnešních dnů a stejně jako i na jiných podobných místech se zde kupí negativní energie. Návštěva Tovačovska se vám však zcela jistě vyplatí. Jen musíte být opatrní na zdejší přízraky...

 

napsal Petr Matura

zdroj: wikipedia.cz, hrady.cz, kpufo.cz