V obci Brloh, v Jihočeském kraji, najdeme hned dvě historické památky, které nejsou tak hojně navštěvované, ale určitě stojí za návštěvu. První z nich, hrad Kuglvajt, se nachází nedaleko od osady Kuklov.

Kuklov. foto Petr Matura

Zbudovat ho nechal Jetřich z Portic. Hrad však neměl dlouhého trvání, protože již v roce 1395 byl zničen vojsky Jindřicha z Rožmberka. Pro milovníky tajemna je však zajímavější klášter, který v osadě Kuklov založil Petr IV. z Rožmberka spolu se svým bratrem Oldřichem. Ti povolali do Kuklova řád sv. Františka z Pauly. Řád zde zahájil stavbu kostela sv. Ondřeje, který však nikdy nebyl dokončen. Historie místa je dosti nejasná, ale zřejmě kolem roku 1533 byl klášter vypálen a někteří mniši prý byli pověšeni na lípě, jiní byli zase údajně ubiti. Legenda pak vypráví, že část mnichů znala tajnou chodbu, která měla vést pod klášterem kolem hradu. Několik mnichů se tak skutečně zachránilo. Jeden z nich, bratr Erazim, se prý pak stal poustevníkem v Blanském lese, ale ani on neměl odejít ze světa v poklidu. Údajně ho roztrhala divoká zvěř. Kameny z trosek klášter pak lidé použili na stavbu svých domků ve vesnici. Je možné, že zvěří roztrhaný mnich i obránci hradu Kuglvajt dodnes nedošli klidu a jejich ztracené duše se v nočních hodinách stále ještě potulují po okolí...

Duše zavražděných mnichů pak dodnes údajně bloudí v podzemních chodbách a občas je prý z podzemí slyšet nářek a sténání. Potvrdit to mohou i někteří místní obyvatelé. Na místě vyšetřoval i  tým zabývající se komunikací s duchy (EVP), který zde měl pořídit zajímavé nahrávky. Ani na hradě po setmění nebývá příjemně. Každopádně, ať už na duchy věříme - nebo nikoliv, má toto místo velmi silnou atmosféru - a snad právě proto si ho v roce 1965 vybral režisér František Vláčil pro svůj legendární historický film „Údolí včel“.

 

Dívčí kámen: foto Petr Matura

Asi dvacet kilometrů od Kuklova se nachází další pamětihodnost s bohatou historií. Řeč je o hradu Dívčí Kámen, postaveném ve druhé polovině 14. století rodem Rožmberků. Jméno Dívčí Kámen je však pravděpodobně starší než hrad.

Pověst vypráví, že v okolí žil kdysi mladík, který se na svém koni velmi rád proháněl po lesích, lovil zvěř nebo se jen radoval z krásy místní přírody. Na svých toulkách častokrát zavítal k řece Vltavě, aby dal koni napít a sám se osvěžil v jejích vlnách.

Jednoho dne mladík spatřil na břehu řeky krásnou dívku. Chvíli se na ni z úkrytu díval a pak nepozorován odjel. Na to místo se však vracel stále častěji a téměř pokaždé dívku viděl. Zamiloval se do ní a jednoho dne ji požádal, aby se stala jeho ženou.

Věřme, že to nebyla jen ženská vychytralost, když dívka odpověděla: „Stanu se tvojí ženou, avšak jen s tou podmínkou, že spolu budeme žít v sídle vystaveném na skále, pod kterou tak ráda chodím.“ A snad to nebylo jen z mužské ješitnosti, že se mladík rozhodl vystavět na skále velký hrad a nazval ho Dívčí Kámen, na počest své budoucí ženy. Oním mladíkem mohl být podle některých názorů pan Jošt z Rožmberka, jeden ze zakladatelů hradu.

Ve zřícenině kdysi mohutného hradu se má také nacházet poklad, který hlídá skřítek. Ten, kdo podle pověsti skřítka uvidí, pěkně pozdraví a nebude se mu vysmívat, objeví poklad. Jednou si z rozvalin chtěl zchudlý sedlák vzít kámen na stavbu domu. Těžce pracoval, když za ním někdo náhle  kýchl. Muž byl vychovaný, a tak řekl „pozdrav Pánbůh“. Nikoho však neviděl, a tak si myslel, že si z něj někdo tropí legraci. Když se však ozvalo již třetí kýchnutí, sedlák zaklel. V tu chvíli se setmělo, z děr v kamenech vyskočili skřeti, začali hrát na píšťaly a bubínky a tančili kolem vylekaného sedláka. Najednou se skřeti proměnili v roztodivnou havěť – tchoře, lišky, divoké kance, medvědy a další, ještě podivnější tvory. Sedlák nakonec omdlel. Jedná se jen o pouhou pověst, nebo sedlák možná viděl nějaké bytosti, uctívané v dávných pohanských dobách lidmi z nedalekého hradiště Třísov? Kdo ví...

Každopádně zdejší poklad doposud údajně vyzvednut nebyl a až do dnešních dnů prý stále ještě čeká na dobře vychovaného člověka.

 

napsal Petr Matura

zdroj: wikipedia, divcikamen.cz, jihoceskyvenkov.cz