Přímo nad známým zámeckým pivovarem Černá Hora se nachází stejnojmenný zámek, který je sice dnes veřejnosti nepřístupný, váže se však k němu nejedna zajímavá legenda... Nejdříve však krátce k historii.

zámek Černá Hora: foto Petr Matura

Na místě dnešního zámku stál kdysi gotický hrad, který byl založen ve 13. století Matoušem z Černé Hory, jenž zastával funkci moravského komorníka. Sídlo střídalo majitele a za třicetileté války byl hrad poškozen. Opravy podstatu sídla nezměnily. Roku 1719 vyženil černohorské panství Jindřich Josef Jan z Aueršperka. Roku 1726 hrad vyhořel, byl provizorně opraven, avšak v roce 1818 byl opuštěn. Roku 1857 koupila zámek Henrietta Pereira-Arnstein, která započala s pseudorenesanční přestavbou hradu na zámek. Práce dokončil její zeť hrabě Mořic Friess z Friessenburgu. Roku 1945 byl zámek Friessům zkonfiskován a byl zde zřízen sociální ústav.

V okolních lesích prý kdysi řádil vlkodlak, což není v našich krajích příliš běžné. Jak se vlkodlak do okolních lesů dostal? Během obléhání města Vídně Turky táhl na pomoc městu také polský král Zikmund Sobieski. Mnoho polských oddílů táhlo též přes Černou Horu. V jednom z oddílů byl přítomen Zikmund Laski, jehož otec byl přítelem pana Trčky, který byl správcem místní manufaktury. Laski zavítal také na návštěvu k panu Trčkovi a zamiloval se do jeho dcery.

nádvoří zámku Černá Hora: foto Petr Matura

Když pak byli u Vídně Turci poraženi, vracely se oddíly zpět do Polska a vojáci s sebou na Černou Horu přivezli rovněž i zraněného Zikmunda. Správcova dcera se o zraněného válečníka starala celou zimu. Zikmund požádal o její ruku a začala se chystat svatba. V květnu, den před polským svátkem svatého Soběslava, požádal Laski o laskavost, aby žádný z myslivců toho dne nechodil do lesa, protože je tam čeká smrt.

Dalšího dne se městem roznesla zpráva, že v lese je nebezpečný vlk. Zámecký hejtman proto nařídil ještě ten samý den uspořádat na vlka hon. Myslivci vlka vystopovali a před večerem ho zastřelili. Vlk se však náhle proměnil a místo něj zde byl mrtvý Zikmund Laski.

Nikdo si to neuměl vysvětlit. Až bořitovský farář se dopátral pravdy. Je známo, že polský král Boleslav Chrabrý tolik nenáviděl krakovského biskupa Stanislava, že jej zabil přímo před oltářem. Od té doby ho pronásledovalo neštěstí, vzdal se trůnu a vstoupil do kláštera, kde činil pokání. Smůla však pronásledovala též jeho pomocníky a jedním z nich byl i předek Zikmunda.

Jejich kletba prý byla děsivá. Vždy v úmrtní den sv. Stanislava, 7. května, se proměňovali mužští potomci tohoto rodu ve vlka a běhali po lesích. Až Zikmundovou smrtí byla tato kletba nadobro smazána.

Další zajímavá pověst se váže k trojbokému sloupu stojícímu u obce Závist nedaleko Černé Hory. Na sloupu původně stála socha Krista Salvátora. Podle legendy v době, kdy se v místních lesích udála nějaká nespravedlnost, se socha obrátila k obci Závist zády. Podle jiné legendy tu byl v roce 1446 přepaden pan Beneš Černohorský z Boskovic, když jel zajistit křtiny pro svého syna Tase. Za svoji záchranu slíbil, že syna zasvětí duchovní dráze. Ten se stal olomouckým biskupem. Na místě přepadení dal pak pan Beneš postavit sochu Spasitele.

napsal Petr Matura

zdroj: :hrady.cz, K.Březina.Přehled hradních a zámeckých staršidel,pamatkovykatalog.cz